Zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Humpolce na Pelhřimovsku najdeme Vodní nádrž Sedlici. Ta byla mezi lety 1921 – 1927 vybudována na řece Želivce. Dnes slouží hlavně k zachycování splavenin, které by se dostaly do nádrže Želivka – Švihov, jež slouží k vodárenským účelům – vodou zásobuje Prahu. Sedlice v létě slouží k rekreačním účelům. To však momentálně neplatí, neboť se tato vodní plocha dostala do „červené zóny“ a hygienici zde kvůli masivnímu výskytu sinic zakázali koupání.
Toto vodní dílo, které se nachází pod soutokem říčky Hejlovky a Jankovského potoka, bylo budováno mezi lety 1921 – 1927, je tedy staré sto let. Má tři hlavní části - hráz se silničním mostem, která je památkově chráněná. Dále pak ho tvoří tlaková štola elektrárny Sedlice a vyrovnávací nádrž. S ní dále souvisí vodní elektrárna Sedlice, která je vzdálená dva kilometry od hráze, a vyrovnávací nádrž Vřesník, tu najdeme severně od nádrže Sedlice.
Přípravné práce na výstavbě vodní nádrže Sedlice byly započaty v roce 1921 výstavbou již zmíněné tlačné štoly. Výstavba hráze byla zahájena v roce 1925 a dokončena v roce 1927.
„Agendu podniku obstaralo Zemské technické oddělení pro stavby vodní a využití vodních sil. Autorem projektu stavby byl Josef Řeřicha. Projekt bočních kaskádových stupňů a vývařiště pod hrází vznikl na základě dřevěného laboratorního modelu profesora Smrčka na České technice v Brně. Most byl postavený v duchu meziválečné moderny v roce 1927 firmou Ing. Hlava a Kratochvíl,“ upřesnila mluvčí Národního památkového ústavu Blanka Černá.
Přehradní hráz s mostovkou byly v roce 2012 prohlášeny kulturní památkou České republiky. Přes hráz zakřivenou do oblouku se klene desetiobloukový kamenný most. Přehrada i most jsou výjimečné použitím kamenného materiálu v době, kdy byl již běžně nahrazován železobetonem. Původně byla v místě nad stavidlovou věží vyhlídka, dnes zde již zhruba 20 let stojí provozní plechová stavba, která kryje ovládací zařízení hradidlové tabule. „Povrch vozovky ve výšce 6,22 metru nad korunou přepadu v koruně hráze je zadlážděný žulovými kostkami. Plastický nápis zhotovitele mostu s názvem firmy se dochoval pouze na vjezdu z Kletečné. Na protější straně hráze zůstal z nápisu zachován pouze letopočet,“ dodává k exteriéru Blanka Černá.
Vodní nádrž Sedlice je podle vyjádření památkářů historicky významná část technické stavby vodního díla na řece Želivce z let 1921 – 1928. „Silniční kamenný most vysoké estetické hodnoty tyčící se nad přelivem hráze byl postavený v roce 1927 a je cenným dokladem industriální mostní architektury počátku 20. století. Na dobu výstavby hráze přehrady i mostu je nezvyklé použití kamenného materiálu, který v té době již byl všude běžně nahrazovaný železobetonem,“ dodává Černá.
Jak již zaznělo, Sedlice se část roku využívá k rekreačním účelům, i když nyní má nekvalitní vodu. Kvůli masivnímu výskytu sinic zde krajští hygienici ve čtvrtek 24. srpna vydali zákaz koupání. Podle provedených rozborů tamní voda neodpovídá hygienickým požadavkům a hrozí akutní poškození zdraví. „Vlivem velkého horka v posledních dvou týdnech došlo v některých lokalitách k namnožení sinic a chlorofylu-a. Kvalita vody se velmi rychle zhoršila ve vodní nádrži Sedlice a zjištěné masivní množství sinic překročilo hygienické limity. Pro koupající se osoby zde hrozí akutní poškození zdraví. Krajská hygienická stanice Vysočiny (KHSV) proto vydává zákaz koupání v této vodní nádrži,“ vysvětluje aktuální stav Milan Brychta, ředitel Odboru hygieny obecné a komunální KHSV.
Ještě vloni se na Sedlici příležitostně chodila koupat rodina Jany Sobotkové. „Máme poblíž blízkou rodinu, koupání zde bylo vždy pěkné, i když, co si pamatuju, tu nikdy nebyla křišťálově průhledná voda. Letos nám to zatím nevyšlo, a jak vidím ten zákaz, tak už ani nevyjde. Snad to bude příští rok s těmi sinicemi lepší. Mám radši přírodní koupaliště, rybníky a tak, než tu chemii v bazénech,“ sdělila redakci Jihlavské Drbny Jana Sobotková.
Kvalitu vody v koupacích vodách na Vysočině je možné až do konce sezóny sledovat na webových stránkách KHSV.
Foto Lenka Dvořáková | Zdroj Národní památkový ústav, kudyznudy.cz, wikipedia, Krajská hygienická stanice Vysočiny
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
