Křemešnická pouť nově patří mezi ceněné lidové tradice na Vysočině. Dohromady jich je už deset

V tomto roce byla založena první kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici jako poděkování za záchranu života. „Brzy poté se začaly šířit zprávy o zdejší zázračné vodě a četných uzdraveních, které dosáhly vrcholu za epidemie cholery v první polovině 19. století," uvedla v tiskové zprávě mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová.

Pramen obvykle vytéká na jaře

Tradici poutí na Křemešník se nepodařilo vymýtit ani v době komunismu. „Pramen na Křemešníku, kterému je připisována zázračná moc, vytéká obvykle na jaře kolem pohyblivého svátku Nejsvětější Trojice slaveného osmou neděli po Velikonocích," doplnila další informace Eva Neuwirthová.

Vrcholem duchovní části pouti je dopolední mše, kterou obvykle slouží českobudějovický biskup. Na ni jsou navázány další akce včetně žehnání pramene, vystoupení souborů lidových tanců či hudby i pouťové zábavy.

Poutní kostel na Křemešníku spravuje pelhřimovská římskokatolická farnost. Na organizaci pouti, péči o kostel a rozvoji poutního místa se podílí obecně prospěšná společnost Matice Křemešnická.

O zápisu Křemešnické poutě mezi ceněné tradice rozhodlo v závěru loňského roku Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč.