Kraj Vysočina rozšířil svůj seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury o Křemešnickou pouť. Je to desátá lidová tradice, která v krajském seznamu figuruje. Pouť se každoročně odehrává na vrchu Křemešník poblíž Pelhřimova, její začátky sahají zřejmě do roku 1555.
V tomto roce byla založena první kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici jako poděkování za záchranu života. „Brzy poté se začaly šířit zprávy o zdejší zázračné vodě a četných uzdraveních, které dosáhly vrcholu za epidemie cholery v první polovině 19. století," uvedla v tiskové zprávě mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová.
Tradici poutí na Křemešník se nepodařilo vymýtit ani v době komunismu. „Pramen na Křemešníku, kterému je připisována zázračná moc, vytéká obvykle na jaře kolem pohyblivého svátku Nejsvětější Trojice slaveného osmou neděli po Velikonocích," doplnila další informace Eva Neuwirthová.
Vrcholem duchovní části pouti je dopolední mše, kterou obvykle slouží českobudějovický biskup. Na ni jsou navázány další akce včetně žehnání pramene, vystoupení souborů lidových tanců či hudby i pouťové zábavy.
Poutní kostel na Křemešníku spravuje pelhřimovská římskokatolická farnost. Na organizaci pouti, péči o kostel a rozvoji poutního místa se podílí obecně prospěšná společnost Matice Křemešnická.
O zápisu Křemešnické poutě mezi ceněné tradice rozhodlo v závěru loňského roku Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
