DRBNA HISTORIČKA: Špalíček vyletěl Jihlavanům do povětří půl hodiny po půlnoci

Jenže ten jihlavský špalíček měl fatální smůlu. Ze světa jej sprovodily výbuchy náloží 23. dubna 1974 půl hodiny po půlnoci.

Jihlavský Kretzel byl, jak ho pamatují dnešní senioři, rozsáhlý komplex devíti domů v samém centru města. Celek s dosti zanedbanými a ošumělými fasádami, půdorysně orientovaný přesně podle čtyř světových stran. Přesto si pamětníci dovedou vybavit obraz snad padesáti bytů s tvářemi v oknech, se záclonami, někde i s truhlíky květin... Kretzel žil a dýchal desítkami rodin a stovkami lidí. A to v samém centru náměstí. Mladí, staří, tátové, maminky s dětmi, úředníci a dělníci, honorace i umělci chodili dovnitř a ven, potkávali se na schodech, jen tak se bavili přede dveřmi či vyhlíželi z oken. Jenže Kretzel žil vlastním životem a celá desetiletí chátral. Jeho stav se nelepšil ani za první republiky, přestože majitelé a podnikatelé dělali pro jeho záchranu spoustu věcí.

Gröczl, jinak Kretzel či Krecl

Známý jihlavský historik a badatel Ladislav Vilímek připomněl půl tisíciletí cesty unikátních historických budov staletími: „Na samém počátku byla skupina domů poprvé doložena v druhé polovině 14. století. Nazývala se Inter institas, V kotcích nebo In medio circuli ve významu shluku domů uprostřed náměstí. V roce 1551 se objevil název Gröczl, jinak Kretzel, Krecl, což byl v jihlavském lidovém nářečí ohryzek. Objevil se i chybný názor, že na místě seskupených domů stával v minulosti hrad či hrádek, což zmiňuje publikace Evy Šamánkové o historii Jihlavy z roku 1955. Všechno potvrzuje, že Kretzel byl historicky pozoruhodný a pro Jihlavu významný objekt.“

Centrální náměstí v Jihlavě se špalíčkem domů Kretzel po roce 1900 na kolorované pohlednici v pohledu od jihozápadu. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek 

Jeho význam potvrzuje řada dalších historických pramenů. Kupříkladu dochovaný text z roku 1413 vypovídá, že tam stával kupecký dům. „Podle privilegií všichni kupci, projíždějící Jihlavou, byli povinni tam vyložit zboží a přednostně je nabídnout Jihlavským,“ potvrdil jedinečnost objektu už v jeho počátcích jihlavský historik František Hoffmann. Doplnil, že z kramářských bud vyrůstaly už v 15. století zděné domy a že Kretzel najdeme na prvních plánech Jihlavy z roku 1647.

Nicméně staletí míjela a po novodobé Jihlavě se šuškalo už koncem zimy roku 1974, že Kretzel má brzy vyletět do povětří. Vedení města tajilo datum, přesto se veřejnost zásluhou příslušníků rodin komunistů dozvěděla termín.

„Rozejděte se, jděte domů, říkali.“

Desítky starousedlíků se přišly přes pozdní hodinu rozloučit. Postávali za ohradou na náměstí i v přilehlých ulicích. Všude kolem obcházeli příslušníci SNB neboli „esenbáci“ v unifomách. Svítili baterkami do očí a posílali „čumily“ pryč. „Rozejděte se, jděte domů, říkali.“ Výbuchy půl hodiny po půlnoci 23. dubna 1974 položily postupně k zemi dům po domu jako kostky domina a náměstí se ztratilo v mračnech prachu.

V matrikách, domovních listech a dalších listinách se dočítáme o osudech stovek Jihlavanů, kteří žili a pracovali v zmiňovaném Kretzelu. Všechny domy si odžily staleté, po okraj naplněné osudy. V domě číslo 80 se prodával papír a kancelářské potřeby. Vedle rotačka chrlila noviny, jinde sídlila pohřební služba. Mototechna prodávala motocykly, za rohem fungoval fotoateliér. I tragédie si tam občas podávala dveře s neštěstím. Tragický osud navštívil právě dům číslo 80. „Němci vystěhovali židovskou rodinu speditéra Gottlieba Spitze. Ovdovělá manželka Anna s dětmi musela do transportu a nakonec všichni v roce 1942 zahynuli v neznámém koncentračním táboře,“ připomněl Ladislav Vilímek. Na závěr dodejme, že Kretzel rychle zmizel ze světa a na jeho místě vyrostl v letech 1978 až 1983 obchodní dům Prior.