Na Hrádku se protestovalo proti úložišti. Lidé odhalili své vzpomínky na Čeřínek
Zhruba stovka lidí se dnes v lokalitě Hrádek na Jihlavsku zapojila do Dne proti úložišti, a to již počtvrté. To se konalo tento víkend na více místech ve třech finálních lokalitách po celé zemi. Hlavním letošním mottem setkání aktivistů z lokality Hrádek bylo: Zodpovědné je nespěchat.
Zájemci se sešli buď u kostela v Dolní Cerekvi, a poté se vydali na společnou zhruba pětikilometrovou procházku, případně až přímo v cíli – na rozcestí V Dolních Hutích nedaleko Čeřínku.
Happening na Dolních Hutích odstartoval úderem 15. hodiny. „Dolní a Horní Hutě všichni z okolí dobře znáte. Je to takový střed přírodního parku. A současně shodou okolností jsme tak nějak ve středu zájmového území. Každý rok jsou v oblasti úložiště novinky, které se objeví čekaně, ale i nečekaně,“ sdělil na úvod místostarosta Cejle Antonín Seknička (nestraník).
O aktuálním vývoji následně informoval starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník). „Tím nejaktuálnějším je ve středu povolené průzkumné území. Neznamená to ale, že se bude hned vrtat, protože na Hrádku je nutné ještě povolení vodoprávního úřadu, což je právě naše specifikum,“ nastínil Zdeněk Dvořák.
Stál u mapy, v níž byla vyznačená místa, kde budou vrty probíhat, a to do různých hloubek. „Jsme jedinou lokalitou, která ví, kde by se mělo vrtat, a to právě díky tomu již zmíněnému vodoprávnímu povolení. Jeden vrt bude do hloubky až 1,2 kilometru,“ dodal Dvořák. Pro srovnání, v jednom místě na louce poblíž místa, kde se dnešní happening odehrával, má být vrt do hloubky 300 metrů.
Zodpovědné je nespěchat
Zdroj: Platforma proti úložišti
Starosta Dolní Cerekve mimo jiné zmínil také projednávání aktualizace koncepce nakládání s radioaktivním odpadem, ve které se uvažuje o zvýšení množství ukládaného odpadu až na 1,5 násobek stávajících hodnot. „Toto může být v některých lokalitách poměrně velký problém,“ upozornil starosta.
O organizaci dnešního odpoledne se postaral Roztoč kolektiv z Dolní Cerekve. „Rád bych na začátek řekl, že by tu mělo zaznít to, že zodpovědné je nespěchat, a to proto, že dokud je náš stát rozhodnutý, že bude vyrábět jadernou energii, tak to největší nebezpečí není ten jaderný odpad. Dokud budeme mít představu, že toto je ta správná cesta, a já neříkám, jestli je, nebo není, tak by neměl současně existovat náš pocit, že něco promeškáme, když počkáme třeba dalších 80 let,“ podotkl Petr Kovář z Roztoč kolektivu.
Dodal, že je vhodné zvážit, zda je třeba v tuto chvíli budovat tak velkou stavbu, jakou bude právě úložiště jaderného odpadu. „Nehledě na to, že ty technologie, kdybychom tu chvíli počkali, se mohou posunout do takové míry, že to takzvaně vyhořelé palivo, bychom mohli dál využít za předpokladu, že bychom dál chtěli využít jádro. Takže důvod ke spěchu tu v žádném případě není. Naopak. Ten důvod ke spěchu vypadá jako habání našimi penězi,“ pokračoval Kovář.
To, že se dnes z Dolní Cerekve na Dolní Hutě zájemci vydali zhruba pětikilometrovou procházkou, byl podle něj další důkaz toho, že spěch nyní není na místě. „Šli jsme konkrétní krajinou, ve které něco a někdo žije a kterou my spolu prožíváme. Je to krajina plná života, a já jsem si společně s našimi kolegy říkal, že by bylo krásné, kdybychom tuto koncepci na mapě překryli koncepcí, která je tady neustále, a to jsou naše vzpomínky a zážitky,“ sdělil Kovář, a na přítomné lidi apeloval, aby na připravené barevné lístečky napsali nějakou svoji osobní vzpomínku či zážitek, který mají spojený nejen s Čeřínkem, ale i blízkým okolím. „Tím uděláme jinou mapu, naši osobní mapu Čeřínku s životem, který žijeme.“
Na mapě se následně objevily desítky osobních vzpomínek. O další program se postaralo ženské hudební uskupení Kolegyně korále, které přetextovaly známou píseň Chvátám. Odpoledne bylo zakončeno společným opékáním buřtů.
Na dnešní Den proti úložišti přišla z Dolní Cerekve třeba i jedenáctiletá Aneta Dvořáková. „Dnes se mi tu líbí, je tu hodně lidí. Mamka s taťkou tu dnes chtěli být, proto jsem šla s nimi. Taky mě to zajímá. Docela mě to vystrašilo, protože naši o tom doma často mluví.“
„Dala jsem si bramboračku a nanukáč."
Nedělní odpoledne na Dolních Hutích strávila i Pavla Karbanová z Cejle. „Na mapu jsem taky napsala jednu vzpomínku. S manželem jsme zde byli na mimojihlavském rande. Dala jsem si bramboračku a nanukáč. Bydlím v Cejli, takže by se mě případné úložiště taky dotklo,“ řekla Drbně Pavla Karbanová s tím, že souhlasí s tím, co sdělil Petr Kovář. Že je důležité nespěchat. „Byla bych raději, kdyby se promyslel jiný postup. Věda jde mílovými kroky, a bylo by skvělé, kdyby se vymyslelo jiné řešení. Tohle je za mě megalomanská a zbytečná stavba.“ Největší strach má ze socioekonomických dopadů během výstavby úložiště. „Do budoucna se znehodnotí bydlení,“ zamyslela se Karbanová.
Se svou osobní vzpomínkou na okolí Čeřínku se redakci Drbny svěřila i Marie Fialová z Rohozné. „Nepocházím odsud, i když tu bydlím už 40 let. Mám třeba vzpomínku na první hon s myslivci nebo když jsem chtěla přejít Čeřínek a dojít do Hybrálce, tak jsem zabloudila a vrátila jsem se zpátky na Hutě. Stát nás 30 let straší touto hrozbou. Já to vidím jako hrozbu,“ svěřila se Marie Fialová s tím, že radioaktivní odpad je tím nejhorším odpadem, jaký může být. „Vítám, že tu dnes jsou mladí lidé, že už tu nejsou jen důchodkyně, které to tu těch 30 let absolvovaly. Myslím, že by se mělo hledat jiné řešení, než to uložit pod zem.“
Kde jinde se ještě protestovalo?
Lidé z Pošumaví, z lokality Březový potok, se potkali již včera na návsi ve Velkém Boru. Odpůrci úložiště v druhé finální lokalitě na Vysočině z Horky měli Den proti úložišti také dnes, a to od 14 hodin v zahradě MŠ Budišov.
