Krajská Jihlava upustila od kampaně, jíž chtěla v tomto volebním období motivovat lidi žijící ve městě k tomu, aby se přihlásili k trvalému pobytu. Poskytování výhod, například vstupenek do zoo, akvaparku nebo jízdného v MHD zdarma, nedoporučili ani právníci, podle nich by se to mohlo posuzovat jako nerovný přístup k obyvatelům. Vyplývá to z vyjádření, které poskytl mluvčí města Radovan Daněk. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v Jihlavě k letošnímu 1. lednu trvale 50 108 lidí.
Vracet se město podle mluvčího nechce ani k takzvanému nakupování obyvatel, kdy by za přihlášení k pobytu vyplácelo peníze. Radnice se podle něj zaměří na zlepšování podmínek pro život v Jihlavě, jako je podpora dostupného bydlení nebo rekreačních aktivit. „Navíc příští rok Jihlava spustí novou koncepci parkování, ve které budou zvýhodnění trvale přihlášení obyvatelé," uvedl Radovan Daněk.
Před dvěma lety radnice informovala o tom, že bude zpracovaný výzkum o identitě Jihlavanů, který měl být podkladem pro připravovanou kampaň Staň se Jihlavákem. Tehdy radnice uvedla, že podle množství odpadu a dalších dat může v Jihlavě bydlet jiný počet lidí, než ukazují oficiální statistiky. Na ty, kteří nemají trvalý pobyt, nedostává město peníze z vybraných daní, i když využívají městskou infrastrukturu.
Zvýšení počtu obyvatel pomocí daru 3000 korun na hlavu Jihlava vyzkoušela v roce 2005, kdy počet Jihlavanů klesl pod 50 tisíc. Od té doby se počet obyvatel Jihlavy podle ČSÚ drží nad touto hranicí.
Stejnou taktiku jako kdysi Jihlava vyzkoušel v minulých dvou letech Ždírec nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, za přihlášení k trvalému pobytu rovněž nabídl 3 tisíce korun. Získal tak 47 obyvatel. Podle starosty Bohumíra Nikla (nestraník) výzva mířila na ty, kteří už v třítisícovém Ždírci bydlí a využívají jeho služby. Rozvoj města podle něj radnice podporuje řadou aktivit. „Připravujeme parcely, chceme stavět bytový dům, podporujeme tady různé podnikatelské záměry," uvedl příklady Bohumír Nikl.
Mezi pěti největšími městy Vysočiny se nejvíc vylidňuje Třebíč, v níž na začátku letoška podle ČSÚ žilo 34 415 lidí. V minulých čtyřech letech počet klesl o víc než 1100. „Vnímáme celorepublikový a vlastně celoevropský trend úbytku obyvatel v menších městech. Lidé se stěhují buď do velkých měst, nebo na venkov," sdělila mluvčí města Irini Martakidisová.
Nepříznivý trend se Třebíč snaží zvrátit, město se také zaměřilo na podporu bytové výstavby. V posledních letech tam rovněž vznikly dvě průmyslové zóny. „Připravujeme rekonstrukci zimního stadionu a letního koupaliště," uvedla mluvčí mimo jiné.
Data o počtu obyvatel v obcích podle ČSÚ mezi roky 2020 a 2021 ovlivnily výsledky loňského sčítání lidu, domů a bytů. „Nasazení nového stavu vždy způsobí menší či větší 'zlom' v časové řadě počtů obyvatel, přičemž na národní úrovni je pravidlem, že tento skok znamená snížení celkového počtu," uvedl ČSÚ v komentáři na webu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
