Osteosarkom – zhoubný nádor kosti. Tak zněla krutá diagnóza, kterou si v 11 letech vyslechla dnes již třicetiletá Michaela z Havlíčkova Brodu. Má za sebou těžké roky, zdlouhavou léčbu, leukémii, transplantaci a amputaci pravé nohy. I s tou se Míša naučila žít. Nyní by si však ráda pořídila novou voděodolnou protézu.
Vraťme se ale na začátek. „Ještě jako malá holčička jsem byla plná energie a radosti. Vše změnila diagnóza rakoviny v 11 letech. Lékaři mi tehdy našli osteosarkom – zhoubný nádor kosti. Následovaly dva roky v brněnské nemocnici, náročná operace a implantát místo nemocné kosti. Léčba byla komplikovaná, přidala se i neúspěšná plastika, která se dlouho nehojila,“ svěřila se Michaela z Havlíčkova Brodu s tím, že půl roku po ukončení léčby přišla další rána – byla jí diagnostikovaná leukémie.
„Štěstí bylo, že mým dárcem kostní dřeně mohl být bratr Matěj. Transplantace zabrala, ale krátce nato se u operační rány objevila bulka – pod ní infekce. Den před Štědrým dnem jsem podstoupila amputaci pravé nohy. I s tím jsem se naučila žít,“ prohlásila statečná Míša.
Následně dodává, že dlouhodobá léčba si vybrala další daň. Míšino srdce totiž fungovalo už jen z 19 procent. „Po měsících na lůžku s mimotělním oběhem se našel dárce, a já podstoupila transplantaci. Díky ní jsem mohla znovu začít žít: vystudovala jsem, vdala se, začala pracovat. Jako každá žena jsem toužila po miminku. Místo toho mi ale selhaly ledviny. Od září 2024 jsem docházela na dialýzu, až do ledna 2025, kdy se našel vhodný dárce. Transplantace proběhla úspěšně,“ usmívá se Míša, kterou po většinu života provází zdravotní komplikace.
Nyní je však odhodlaná žít naplno. K tomu dodává, že by si ráda pořídila moderní protézu s pokročilým kolenním kloubem, která by jí vrátila větší soběstačnost a zmírnila bolest. „Tato protéza je voděodolná, usnadní mi tedy každodenní hygienu, sníží zatížení kyčlí, zad i páteře, které mě teď velmi omezují. Nabízí také větší stabilitu a bezpečí, což po všem, čím si mé tělo prošlo, zoufale potřebuje,“ říká Míša.
Výše popsaná protéza stojí téměř 1,7 milionu korun. Míša díky rodině a také pomoci několika nadací nastřádala 1,1 milionu korun. Chybí jí tedy ještě 600 tisíc korun. „Pokud by se podařilo vybrat vyšší částku, využiji ji na intenzivní rehabilitaci, která je po transplantaci ledviny nezbytná – moje tělo je stále oslabené. Pokud by se celá částka nevybrala, budu muset požádat o splátkový kalendář, který by však byl vzhledem k mé situaci velmi náročný. Za jakoukoliv pomoc – finanční, sdílení nebo milé slovo – vám ze srdce děkuji,“ vzkazuje závěrem Michaela z Havlíčkova Brodu.
Do sbírky, která skončí na konci října, se zapojilo necelých 60 dárců. Mimo jiné třeba i lékařky z Rehabilitačního ústavu v Kladrubech. A připojily Míše povzbudivý vzkaz. „Míšo, moc Vám držíme palce, posíláme pozdravy z RÚ Kladruby od našeho celého kolektivu, a těšíme se snad brzy zase naviděnou."
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám