Vysočina chce testovat služby pro stárnoucí populaci. Další kraje by se mohly inspirovat

Zdravotní péče spadá pod ministerstvo zdravotnictví a hradí se ze zdravotního pojištění. Sociální služby má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou hrazené ze sociálního pojištění. Důležité bude jasně definovat, kam jednotlivé úseky péče spadají, řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

„Společně s ministerstvem zdravotnictví připravujeme takzvaný změnový zákon, který by měl řešit právě propojení zdravotní a sociální péče, a budeme rádi čerpat z těch reálných zkušeností," řekla k chystanému projektu náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová.

Konkrétní podoba bude známá již brzy 

Projekt má definovat, jak sociální a zdravotní služby poskytovat optimálně. Podle hejtmana Jiřího Běhounka (za ČSSD) je to komplikovaná záležitost, a je proto vhodné, že se bude nejprve zkoušet na menším území jednoho kraje. „Konkrétní podobu pilotního projektu budeme moci představit v poměrně krátké době," řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Na projektu bude spolupracovat také Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Musí zmapovat, jak lidé služby využívají, a také předpovědět, co je možné v nadcházejících pěti až deseti letech v systému zlepšit. „Je to naše poslední šance, kdy se můžeme připravit na něco, čemu já říkám tsunami stárnoucí populace. V této zemi dojde k významnému navýšení počtu seniorů a s vysokou pravděpodobností i chronicky nemocných," řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Sociální a zároveň zdravotní služby podle něj nyní v České republice využívá asi 70 procent umírajících, což je asi 75 tisíc lidí. Díky zlepšující se zdravotní péči přibývá i těch, kteří mohou žít navzdory chronickému onemocnění. „V roce 2030 budeme mít asi 1,3 milionu diabetiků, z toho 400 tisíc těžkých," řekl Dušek. Služby na pomezí sociální a zdravotní oblasti tak budou důležité pro stále větší okruh lidí