Středa 26. 3. 2025 | Svátek má Emanuel
Kraje budou chtít po nové vládě, aby jim v příštím roce poslala pět miliard korun na regionální silnice a do návrhu nového státního rozpočtu přidala pro kraje dalších 7,4 miliardy kvůli růstu platů v sociálních službách. Podle hejtmanů zatím kraje nedostaly dost peněz ani na pokrytí listopadového navýšení mezd ve školství. Pro novou vládu mají připraveno 91 požadavků, převzít by chtěli i administraci některých národních dotačních programů týkajících se obcí.
Po včerejším zasedání Rady Asociace krajů v Jihlavě to novinářům řekla předsedkyně rady a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO).
Hejtmanka uvedla, že se chce s novým premiérem sejít hned po jeho jmenování. „Pokusila bych se, aby se některé ty nejhlavnější body promítly zároveň do programového prohlášení (nové vlády),“ uvedla. Na místě je podle ní bavit se i o systémovém řešení financování těchto záležitostí, a to změnou zákona o rozpočtovém určení daní, aby se kraje nemusely o penězích dohadovat každý rok.
Na sociální služby v krajích je podle hejtmanky v návrhu státního rozpočtu pro příští rok zatím 11,6 miliardy korun, hejtmani ale uvádějí, že kvůli růstu tarifních platů v těchto službách, který od loňského podzimu v součtu představuje 33 procent, potřebují 19 miliard korun. „V sociálních službách je ta situace, nechci říci, špatná, ale spíš kritická,“ podotkla. Na pokrytí nynějšího růstu platů učitelů ve školách podle ní zatím kraje dostaly o tři procenta méně peněz, než skutečně potřebují.
S penězi na opravy krajských silnic II. a III. třídy zatím návrh státního rozpočtu vůbec nepočítá. V letech 2015 až 2017 poslal stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) regionům, které silnice nižších tříd vlastní, téměř 11 miliard korun. Letos šlo o tři miliardy korun a dalších asi 420 milionů korun kraje dostaly kvůli navýšení mezd řidičů linkových autobusů. Pět miliard korun požadovaných hejtmany pro příští rok podle Vildumetzové zohledňuje i tento růst mezd.
Jedním z témat, která hejtmani považují za klíčová, jsou také národní programy spravované nyní jednotlivými ministerstvy, v nichž žádají o dotace města a obce. „My bychom byli rádi, aby tyto programy nebyly na ministerstvech, ale byly na krajích,“ uvedla Vildumetzová. Argumentem hejtmanů pro posílení role krajů je to, že lépe znají potřeby svých regionů. Podle Vildumetzové by kraje mohly převzít například programy zaměřené na opravy místních silnic, bytovou politiku či školy.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
