Chatky v zahrádkářských koloniích lidé na Vysočině častěji využívají k bydlení
Ve větších městech na Vysočině využívají lidé stále častěji chatky v zahrádkářských koloniích k trvalému bydlení. Radnice z toho nejsou příliš nadšeny a v Jihlavě plánují, že možnosti bydlení v koloniích omezí. Třebíčská radnice naopak zahrádkářské a chatové kolonie na svém území oficiálně pojmenovala a rekreačním objektům přidělila evidenční čísla. Každý rekreační objekt v koloniích tím získal oficiální adresu, což umožní například zasílání pošty i snadnější orientaci pro hasiče nebo záchranáře. Většinu pozemků v koloniích vlastní fyzické osoby.
V krajské Jihlavě je podle mluvčího radnice Radka Tulise kolem 25 zahrádkářských kolonií. „Počet zůstává stejný, žádná nezanikla. K trvalému pobytu se v nich využívá minimálně několik desítek objektů. Do budoucna chce radnice omezit možnosti bydlení v těchto koloniích, ve kterých obvykle chybí potřebná infrastruktura. V novém územním plánu bude omezena velikost zahradních chat a procento zastavění,“ řekl ČTK Tulis.
Jihlavské kolonie nemají oficiální pojmenování a radnice nyní nic takového nechystá. Odpady zahrádkáři ukládají do kontejnerů na tříděný a komunální odpad. V zahrádkářských koloniích město nezajišťuje veřejné osvětlení.
V Třebíči je zahrádkářských a chatových kolonií kolem 30, v nich jsou stovky objektů. Vedení města však nezakrývá obavu, aby si lidé nezačali v koloniích masově zřizovat trvalý pobyt a vznášet požadavky například na lepší cesty, jejich zimní údržbu, zajištění svozu odpadů nebo dotažení dalších sítí. „To by pro město znamenalo značné náklady,“ uvedl už dříve starosta Pavel Janata (KDU-ČSL).
Havlíčkův Brod uvádí na svém území 12 zahrádkářských kolonií, většinu pozemků vlastní zahrádkáři. „Počet kolonií se v porovnání se stavem před 20 lety příliš nezmění, většina pozemků se však prodala do soukromého vlastnictví,“ řekla mluvčí radnice Alena Doležalová. V několika případech mají havlíčkobrodští zahrádkáři v koloniích trvalé pobyty, podle mluvčí jich ale není mnoho. Městské technické služby z kolonií odvážejí odpad a zajišťují i péči o místní komunikace, chodníky a veřejné osvětlení.
V Pelhřimově vlastní pozemky v pěti koloniích výhradně zahrádkáři. „Starší zahrádkáři využívají pozemky převážně k pěstování plodin, mladší častěji pro volnočasové aktivity, minimálně pak jako okrasné zahrádky. Na místa pro trvalý pobyt se však kolonie nemění,“ uvedl tajemník pelhřimovského spolku zahrádkářů Josef Bouška.
