Ve větších městech na Vysočině využívají lidé stále častěji chatky v zahrádkářských koloniích k trvalému bydlení. Radnice z toho nejsou příliš nadšeny a v Jihlavě plánují, že možnosti bydlení v koloniích omezí. Třebíčská radnice naopak zahrádkářské a chatové kolonie na svém území oficiálně pojmenovala a rekreačním objektům přidělila evidenční čísla. Každý rekreační objekt v koloniích tím získal oficiální adresu, což umožní například zasílání pošty i snadnější orientaci pro hasiče nebo záchranáře. Většinu pozemků v koloniích vlastní fyzické osoby.
V krajské Jihlavě je podle mluvčího radnice Radka Tulise kolem 25 zahrádkářských kolonií. „Počet zůstává stejný, žádná nezanikla. K trvalému pobytu se v nich využívá minimálně několik desítek objektů. Do budoucna chce radnice omezit možnosti bydlení v těchto koloniích, ve kterých obvykle chybí potřebná infrastruktura. V novém územním plánu bude omezena velikost zahradních chat a procento zastavění,“ řekl ČTK Tulis.
Jihlavské kolonie nemají oficiální pojmenování a radnice nyní nic takového nechystá. Odpady zahrádkáři ukládají do kontejnerů na tříděný a komunální odpad. V zahrádkářských koloniích město nezajišťuje veřejné osvětlení.
V Třebíči je zahrádkářských a chatových kolonií kolem 30, v nich jsou stovky objektů. Vedení města však nezakrývá obavu, aby si lidé nezačali v koloniích masově zřizovat trvalý pobyt a vznášet požadavky například na lepší cesty, jejich zimní údržbu, zajištění svozu odpadů nebo dotažení dalších sítí. „To by pro město znamenalo značné náklady,“ uvedl už dříve starosta Pavel Janata (KDU-ČSL).
Havlíčkův Brod uvádí na svém území 12 zahrádkářských kolonií, většinu pozemků vlastní zahrádkáři. „Počet kolonií se v porovnání se stavem před 20 lety příliš nezmění, většina pozemků se však prodala do soukromého vlastnictví,“ řekla mluvčí radnice Alena Doležalová. V několika případech mají havlíčkobrodští zahrádkáři v koloniích trvalé pobyty, podle mluvčí jich ale není mnoho. Městské technické služby z kolonií odvážejí odpad a zajišťují i péči o místní komunikace, chodníky a veřejné osvětlení.
V Pelhřimově vlastní pozemky v pěti koloniích výhradně zahrádkáři. „Starší zahrádkáři využívají pozemky převážně k pěstování plodin, mladší častěji pro volnočasové aktivity, minimálně pak jako okrasné zahrádky. Na místa pro trvalý pobyt se však kolonie nemění,“ uvedl tajemník pelhřimovského spolku zahrádkářů Josef Bouška.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
