Sobota 11. 10. 2025 | Svátek má Andrej
Velké Meziříčí má mezi svými rodáky mimo jiné i Františku Stráneckou, téměř zapomenutou spisovatelku 19. století, která někdy bývá nazvána moravskou Boženou Němcovou. Tato žena, jejíž úmrtí dnes připomínáme, byla i sběratelkou lidového umění. Začínala psaním pohádek.
Umělkyně Františka Stránecká (vlastním jménem Františka Antonie Kajetána Kerschnerová) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí, a to do rodiny zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Dětství pak strávila v obci Stránecká Zhoř. A právě podle ní si zvolila svoje umělecké jméno Stránecká.
V roce 1855, tedy když jí bylo 16 let, se provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera, s nímž pak procestovala Uhry a Slovácko. Stránecká je absolventkou jihlavského gymnázia. V roce 1874 se s manželem přestěhovala do Brna.
A právě dnes si připomínáme její úmrtí, zemřela ve 49 letech 27. května 1888 v Brně. Tam je i pohřbena.
Dílo Františky Stránecké je důležitým pramenem poznání západomoravského folklóru 19. století. Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Sbírala lidové pohádky. I proto je často nazývána moravskou Boženou Němcovou. Obě ženy mají společné třeba to, že oběma pomohl k vydání první jejich knihy K. J. Erben. Jak Němcová, tak i Stránecká psala o venkovském lidu a obě se zabývaly národopisem. Přesto na rozdíl od Boženy Němcové dílo Františky Stránecké upadlo téměř v zapomnění. Často jí bylo vyčítáno silné ovlivnění jejího díla náboženstvím.
Františka Stránecká je známá i jako sběratelka moravského folklóru. Díky ní se zachovala řada zvyků, hlavně těch vánočních.
Psala hlavně povídky, které vyprávěly o životě lidí na vesnici, mimo jiné se zapojila do činnosti brněnského spolku Vesna.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
