Rodáci z Vysočiny: Je to pět let, co zemřel Jiří Pecha. Parťák Bolka Polívky pobýval v divadle už od dětství

Otec byl redaktorem a ochotníkem 

Jiří Pecha se narodil a vyrůstal v Třebíči, konkrétně v místní části Borovina. Jeho otec pracoval v továrně na boty Bopo a byl redaktorem Baťových Zlínských novin. Kromě toho byl divadelním ochotníkem v Dramatickém kroužku Baťových zaměstnanců v Borovině. V divadle byla aktivní i jeho matka, která pracovala jako zdravotní sestra. Pro divadlo šila kostýmy. Dětství tak Pecha trávil v divadelním prostředí a společně s bratrem Františkem často hrával menší role a pomáhal se stavbou kulis.

V roce 1959 se ve Žďáru nad Sázavou vyučil elektromechanikem, maturitu ale nesložil.  Na popud třebíčského učitele češtiny a ochotníka Josefa Gerži se přihlásil na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, kam byl díky svému hereckému talentu přijat a vystudoval obor herectví  u Loly Skrbové a režiséra Evžena Sokolovského.

Pecha celý svůj život zasvětil divadlu, mimo jiné patřil mezi zakládající členy brněnského Divadla na provázku. V tomto divadle působil v letech 1967 až 2017.

Tento rodák z Třebíče vytvořil úspěšnou hereckou dvojici s Boleslavem Polívkou, hráli spolu například v inscenaci Pezza versus Čorba. Ztvárnil také množství filmových rolí, třeba v Baladě pro banditu, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Zapomenutém světle nebo pohádce Lotrando a Zubejda.

V posledních letech se na jeviště Husy na provázku čas od času vracel hlavně v titulní úloze inscenace Babička podle Boženy Němcové. Právě na jevišti svého osudového a v jedné ze svých nejúspěšnějších rolí Babičky slavil Pecha v roce 2014 své 70. narozeniny. I když počet repríz už tehdy přesahoval tři stovky, Pecha ČTK řekl, že jako celoživotní trémista se večer znovu bude "třepat jako ratlík". Na otázku, zda se cítí na dalších 300 repríz, ovšem tehdy reagoval trpkým smíchem. „To je odpověď," dodal lakonicky Jiří Pecha. 

Živelnost a zemitost 

Na Pechovi odborníci oceňovali zejména hereckou živelnost a zemitost, stejně jako schopnost ztvárnit komické i dramatické role. Díky širokému rejstříku zvládal nespočet klauniád, ale také titulní roli v Králi Learovi nebo part v absurdním dramatu Čekání na Godota.

Pechovu divadelní a filmovou kariéru nezhatily ani celoživotní potíže s učením textů ani zdravotní problémy spjaté s věkem. Když Husa na provázku uspořádala velkou oslavu jeho pětašedesátin, příliš to prý nechápal. „Teď už je mi to jasné - oni si mysleli, že se sedmdesátky nedožiju," řekl, když mu bylo právě 70 let.