Pachové ohradníky v kraji snížily počet nehod se zvěří o polovinu. Cílí hlavně na srnčí zvěř a jeleny

Ohradníky, jejichž hlavní součástí je hmota s pachem predátora, což má zvěř odrazovat od pohybu u silnic, jsou podél některých silnic na Vysočině od roku 2010. Vysočina hradí pěny a nástřiky, práci a instalaci kůlů, na kterých je pěna nanesená, zajišťují myslivci. Kraj jim ročně na pachové ohradníky vyčleňuje 250 tisíc korun. Letos budou podle náměstkyně hejtmana Vysočiny Hany Hajnové (Piráti) pachové ohradníky kolem 112 kilometrů silnic.

Umístění ohradníků je zaznamenané ve zvláštní mapě. Její aktualizovanou verzi dostává vždy v dubnu i Krajská správa a údržba silnic Kraje Vysočina, aby ohradníkům mohla přizpůsobit pravidelnou údržbu podél silnic. Ohradníky je nutné pravidelně obnovovat, někdy je poničí údržba silnic, jindy třeba zemědělská technika, protože často stojí na rozhraní silničního příkopu a polí. Nástřik je nutné obnovovat po dvou až třech měsících.

Správná aplikace 

Nejvíc ohradníků je na Třebíčsku, jsou asi na 34 kilometrech silnic. Úseky byly vybrané na základě počtu nehod se zvěří. „Jsou to hlavně velké tahy, kde doopravdy ke střetům se zvěří nejčastěji dochází. I z mé osobní zkušenosti díky tomu ke snížení dochází, samozřejmě to není stoprocentní, ale určitě dochází k minimálně polovičnímu snížení. Pokud se to samozřejmě aplikuje správně," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku Třebíč František Kazda. Nástřik podle něho cílí hlavně na srnčí zvěř a jeleny. „Problematičtější je to s prasaty, ty na to zase tolik nereagují. Měla by tam (v postřiku) být nějaká směs pachů predátorů, takže zvěř, která se těch predátorů bojí, by na to měla reagovat. V našich podmínkách okresu Třebíč je to převážně srnčí zvěř," řekl Kazda.

Nehod, při kterých byla sražená zvěř, evidovala loni policie v kraji podle policejní mluvčí Dany Čírtkové 2006, o 73 víc než v roce 2021. Od roku 2015 se počet ohlášených nehod se zvěří v kraji zdvojnásobil. V roce 2010 jich bylo evidovaných 297.

Podle Kazdy je vhodné volat policii k nehodě, při které je sražené zvíře, vždy, protože byla poškozena cizí věc. „Pokud se tak nestane, jako že se tak někdy neděje, tak by to měl (řidič) správně nahlásit místně příslušnému mysliveckému hospodáři. Pokud by si někdo to zvíře přisvojil, tak se vlastně dopouští pytláctví," řekl Kazda.