Sto šedesát rybářských revírů o výměře více než dva tisíce hektarů. To jsou souhrnná čísla za Kraj Vysočina, která se týkají produkce ryb. V revírech bychom nejčastěji našli pstruhy, kapry, líny či cejny.
Podle dostupných informací jedna třetina revírů je pstruhová, tedy vhodná pro rybí obsádku tvořenou zejména pstruhy potočními či duhovými, siveny nebo lipany. Ostatní revíry jsou mimopstruhové, které jsou svými podmínkami vhodné hlavně pro kapry, líny, cejny, amury, ale také pro dravé ryby, jako štiky, sumci, candáti.
Z celkového počtu revírů, tedy 160, je jednoznačně největší revír Jihlavy. Je tvořený vodní nádrží Dalešice a má rozlohu 400 hektarů. „V rozloze následuje revír Jihlava 6 s 90 hektary, jehož součástí je vodní nádrž Mohelno a Trnava s 83 hektary s vodní nádrží Trnávka. Naprostá většina rybářských revírů v našem kraji však svojí rozlohou nedosahuje ani 20 hektarů," dodává Eva Neuwirthová, mluvčí Kraje Vysočina.
V rybářských revírech Moravského rybářského svazu v Kraji Vysočina, který hospodaří převážně na území okresů Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v loňském roce ulovili sportovní rybáři celkem více než 130 tisíc kusů ryb o celkové hmotnosti 200 tun. Od vody si odnesli přes 55 tisíc kaprů o hmotnosti téměř 160 tun, téměř 13 tisíc cejnů, přes 14 tisíc pstruhů duhových, tři tisíce pstruhů obecných, 2 700 candátů, 2 600 línů a štik, dva tisíce okounů, ale také téměř 500 úhořů a 270 sumců.
„Kapr tvoří 80 % hmotnosti všech ulovených ryb. Tento poměr je obdobný i u Českého rybářského svazu, který prostřednictvím svých územních svazů – Jihočeského a Východočeského působí na okrese Pelhřimov, respektive Havlíčkův Brod," doplňuje mluvčí Vysočiny.
V rybnících, které nejsou rybářskými revíry, takzvaných produkčních rybnících, se na Vysočině každý rok vyloví až dva tisíce tun ryb. V rámci celé ČR se vyloví zhruba 21 tisíc tun ryb, Kraj Vysočina se tak na tomto čísle podílí z jedné desetiny. „Množství ryb vylovených z místních rybníků a chovných zařízení se za posledních sto let mnohonásobně zvýšilo. Zatímco začátkem 20. století to bylo 2 600 tun, v padesátých letech asi 5 tisíc tun ryb, v osmdesátých a devadesátých letech se produkce zvýšila až na současnou hodnotu," jmenuje Martin Drápela z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
Rybou, která je nejvíce zastoupená ve výlovu, je nejen na Vysočině, ale i v celé ČR, kapr, a to až z 90 procent. Jeho chov začal v našich zemích v 11. až 12. století, o čtyři sta let později se však dostal téměř na každý jídelní stůl. „Rozšíření jeho chovu bylo způsobeno jeho dobrou životností, poměrně rychlým růstem a v neposlední řadě i striktními postními pravidly, kdy ryba byla jedinou možnou náhradou masa teplokrevných živočichů," dodává Neuwirthová. To zapříčinilo budování rybníků a vznik rybníkářství, jako nového hospodářského odvětví. Jen v Kraji Vysočina je rybníků a ostatních vodních ploch téměř 9 tisíc.
„Hospodaření na rybnících je důležitou formou akvakultury a základem českého produkčního rybářství. Mimo produkci ryb však rybníkářství sehrává i vodohospodářskou, krajinotvornou, kulturní nebo protipovodňovou roli. Rybníkářství patří k národní tradici, jedná se o historický odkaz zanechaný našimi předky,“ uvádí radní Pavel Hájek pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí. Zároveň dodává, že vysoké rybí obsádky, které souvisí s několikanásobným zvýšením produkce ryb, mohou vést k poškození i zničení ostatních částí akvakultury a zhoršení čistoty vody ve vodních nádržích.
V České republice se konají výlovy především na podzim od září do listopadu a částečně také na jaře v březnu a dubnu. Tradičně se rybníky vylovují na Huberta, tyedy 3. listopadu. Na výlov se v rámci Kraje Vysočina můžeme zajít podívat třeba k Veselskému rybníku, k rybníku Řeka, do Telče ke Štěpnickému rybníku či například na Velké Dářko.
Foto pixabay.com | Zdroj Kraj Vysočina, wikipedie, ceskevylety.cz, trebonskypakr.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
