Počet dopravních nehod na Vysočině dlouhodobě roste. V roce 2012 se v našem kraji stalo 3 290 nehod, v roce 2021 to bylo 4 768 nehod. Z toho vyplývá, že počet nehod v Kraji Vysočina za posledních 10 let vzrostl o 45 procent.
Jak vyplývá z dat Centra dopravního výzkumu, čísla stoupají téměř ve všech krajích. První místo v absolutním počtu nehod si však i v roce 2021 podržela Praha (17 492 nehod). Druhý je Středočeský kraj (14 945 nehod), třetí Ústecký kraj (11 225 nehod). Naopak nejméně nehod museli policisté řešit v Karlovarském (2 400 nehod), Plzeňském (3 908 nehod) a Jihočeském kraji (4 309 nehod). Celkově se v roce 2021 na českých silnicích událo 99 332 nehod, což je oproti roku 2012 ( 81 404 nehod) nárůst o 22 procent.
Kromě stále vyššího počtu dopravních nehod se dlouhodobě zvyšuje také intenzita silničního provozu, což potvrzují údaje Svazu dovozců automobilů. Na konci roku 2012 bylo v České republice registrováno celkem 6 571 620 vozidel. O deset let později v roce 2021 už jich po našich silnicích jezdilo o 30 % víc, tedy 8 558 529. Nepočítáme-li nezletilé osoby, připadne tak jedno vozidlo na každého Čecha v zemi.
Více aut v provozu znamená logicky také vyšší riziko nehody – ať už jde o parkoviště nebo silnice. „Často se setkáváme s představou, že nejnebezpečnější je jízda po dálnici. Naše data ale potvrzují, že mezi rizikové komunikace patří kvůli vysoké koncentraci dopravy ty ve městech, a to včetně parkovišť. Následují silnice II. a nižších tříd,“ říká Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny. Na druhou stranu, pokud už na dálnici k nehodě dojde, bývají podle jeho slov škody daleko vyšší, a to včetně následků na zdraví.
K nehodovosti pak podle dat největší domácí pojišťovny statisticky nejvíce přispívají zejména mladí řidiči zhruba do 25 let věku. Tím spíše, pokud sedí za volantem silného vozidla. „Pohled do našich dat jednoznačně ukazuje, že řidiči, kteří během jednoho roku nabourají dvakrát, téměř vždy způsobí následně i další škodu,“ poodhaluje situaci Jan Marek.
„Chybí jim odhad, zkušenosti a schopnost správně reagovat na vzniklou situaci. Nedostatečnou vyježděnost pak leckdy nahrazují nemístným riskováním,” vysvětluje Igor Sirota z Ústředního automotoklubu České republiky. Svou roli dle jeho slov hraje i parta, kterou řidič veze. Mladí totiž mají větší tendenci se za volantem předvádět.
Nehody na silnicích s sebou nesou také velké škody na majetku. Podle dat Policie ČR dosáhly minulý rok tyto škody hodnoty 6,7 miliardy korun. To znamená, že každou hodinu minulého roku bylo kompletně zničeno nové vozidlo v hodnotě 765 tisíc korun.
Řidiči by tak mnohem více než dříve měli mít svá vozidla pojištěna i pro ty případy, kdy nehodu způsobí a běžné povinné ručení jejich situaci neřeší. „Pro takové případy je dnes možné využít kromě havarijního pojištění i celou řadu připojištění právě v rámci povinného ručení. To pro některé majitele vozidel dokáže havarijní pojištění skladbou různých připojištění dobře suplovat,“ vysvětluje Marek. Příkladem může být připojištění „Mini havarijko“, které viníkům nehody na jejich vozech kryje menší škody od 10 do 50 tisíc korun.
Foto ZZS Kraje Vysočina | Zdroj Centrální dopravní výzkum
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
