středa 1. prosince 2021 Iva

Vysočina bude mít u silnic I. třídy další tři meteostanice. Budou v úsecích, kde často namrzá vozovka a tvoří se závěje

Na silnicích první třídy má Kraj Vysočina aktuálně devět stacionárních silničních meteorologických stanic. A brzy přibudou další tři, které jsou nyní ve fázi projektové přípravy.

Poslední z uvedených devíti byla uvedena do provozu v závěru roku 2020 na okružní křižovatce Kasárna, tedy v místě křížení silnici I/23 a I/38. „Ty projektované pak vyrostou na vytipovaných úsecích silnic, kde v zimním období dochází zejména k častému namrzání vozovky a tvorbě závějí z důvodů otevřené krajiny. Na silnici I/34 je to úsek u Onšovic (okres Pelhřimov), na silnici I/19 u Dobré (okres Havlíčkův Brod) a na silnici I/37 u Křižanova (okres Žďár nad Sázavou),“ jmenuje Martin Buček z Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Poslední uvedená stanice tak bude vůbec první, která na silnici I/37 na Vysočině vyroste.  

Silniční meteorologické stanice, jako součást moderního systému dopravní telematiky, přitom umožňují dispečinkům zimní údržby získávání, přenos a analýzu informací o aktuální meteorologické situaci na sledovaném úseku. Na základě měření jejich senzorů (zpravidla soubor silničních a atmosférických) a analytického vyhodnocení jednotlivých měřením získaných výstupů v daném čase dokáže stanice varovat před hrozícími situacemi nebezpečnými pro silniční dopravu, jako je třeba námraza, led, mlha, silný vítr, náledí a mokrý nebo sněhem pokrytý povrch.

„Pracovat s těmito informacemi téměř v on-line čase ve vztahu ke konkrétnímu místu umožňuje pracovníkům údržby nejen včas, efektivně a účinně na tyto kritické situace reagovat (například optimalizací chemických posypových prostředků, množstvím nasazené techniky atd.), ale také jim na základě zkušeností a dalších informací (třeba z meteoradaru) i účinně předcházet. To se sekundárně pozitivně promítá do bezpečnosti a plynulosti provozu (předcházení škodám na majetku i zdraví) i nákladů na údržbu samotnou,“ vysvětluje Buček z ŘSD.

Stanice jsou osazeny atmosférickými senzory pro snímání teploty a vlhkosti vzduchu a srážek. Tam, kde je to účelné, je přidaný senzor pro měření směru a rychlosti větru a dohledoměr. „Standardem je minimálně jedno vozovkové čidlo a také jedna až dvě statické přehledové kamery. Příslušný dispečer je tak schopen získávat informace o teplotě povrchu vozovky, bodu mrznutí vlhkosti vozovky, stavu povrchu vozovky, teplotě vzduchu, rosném bodu, relativní vlhkosti vzduchu, intenzitě srážek + obrazovou situaci (např. o hustotě sněžení) alespoň z jedné kamery. K tomu přistupují informace o směru a síle větru nebo dohlednosti,“ dodává Buček další informace o stanicích.

ŘSD by nové meteorologické stanice rádo, v závislosti na dalším postupu přípravy, uvedlo do provozu v 2. polovině roku 2022, aby jejich výstupy mohly být využívány v průběhu dalšího období zimní údržby.

Ohodnoť článek

Foto Ředitelství silnic a dálnic

Štítky meteostanice, silnice, ŘSD, počasí, doprava, zima, údržba, Vysočina

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.