středa 1. prosince 2021 Iva

Krajská knihovna Vysočiny v novém. Víte, která kniha je nejoblíbenější? A která má nejdelší název?

Od letošního června mohou nejen čtenáři v Havlíčkově Brodě navštěvovat zcela novou budovu Krajské knihovny Kraje Vysočina (KKV). Jde o veřejnou knihovnu s univerzálními knihovními fondy a regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina. Knihovnu zřizuje Kraj Vysočina. KKV současně plní také funkci městské knihovny v Havlíčkově Brodě. Pojďme se na tuto důležitou součást našeho kraje podívat podrobněji.

To nejdůležitější z minulosti

Dějiny dnešní KKV se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požádal o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci.

Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven, jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.

O dva roky později – v roce 1896 – měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.

V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici.

V poválečném období musela knihovna řešit celou řadu problémů – legislativa a z ní vyplývající nevyjasněné otázky financování, personální změny, nedostatečný knihovní fond, nevhodné umístění apod.

Po válce působila krátce v Hanusovském domě a na Staré radnici. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.

V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.

Novodobá historie

Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo  zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.

O rok později byl zahájen automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé a na něj navázal výpůjční proces v čítárně a studovně. V červnu 1996 byl tento systém spuštěn také v oddělení pro děti a mládež a 2. prosince 1996 byla zavedením automatizace výpůjčního procesu v hudebním oddělení celá akce uzavřena.

Poprvé v knihovně

Krajská knihovna Vysočiny (KKV) sídlí v Žižkově ulici. Její pobočky najdete v Základní škole Wolkerova a Nuselská a na sídlišti Perknov v budově hasičské zbrojnice. Čtenářem KKV se může stát každý občan (právnická osoba), který dodržuje knihovní řád KKV, k čemuž se zaváže podepsáním čtenářské přihlášky. Čtenářům do 15 let podepíší přihlášku rodiče (zákonný zástupce), čímž stvrdí odpovědnost za dodržování knihovního řádu ze strany dítěte.

Registrační roční poplatek je 100 Kč, děti do 15 let platí 20 Kč. Držitelé průkazu ZTP, ZTP-P, čtenáři nad 70 let a uživatelé oddělení služeb pro handicapované mají registraci do knihovny zdarma. Čtenářský průkaz platí ve všech odděleních knihovny a je nepřenosný.

Na podzim roku 1997 byl na studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost.

V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač.

V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius. 1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod. V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt – Univerzitu volného času.

Novostavba KKV

V roce 2006 se uskutečnila veřejná architektonická soutěž o návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Krajské knihovny Vysočiny. Do prvního kola bylo podáno 40 návrhů. Pod vítězným návrhem jsou podepsáni Ing. arch. Aleš Tomášek, Robert Seidl, Ing. arch. Ivo Hermann – Praha.

Rok 2008 byl ve znamení dvou prvenství ve významných soutěžích, kterých se KKV zúčastnila. Jednalo se o Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, obě soutěže hodnotí webové stránky, jejich funkčnost i celkový vzhled.

V rámci novostavby knihovny probíhá v roce 2009 projektová příprava a upřesňují se informace pro podání žádosti o stavební povolení. V září 2009 je dokončen projekt pro stavební povolení a 16. 9. 2009 vydáno stavební povolení. Na prosinec 2009 je plánováno dokončení projektu pro realizaci stavby.

V letech 2010 – 2014 probíhá řada jednání, jejichž cílem je zajistit financování stavby nové budovy KKV v Havlíčkově Brodě a zároveň je opakovaně prodlužováno stavební povolení. Od 1. 1. 2014 zajišťuje Krajská knihovna Vysočiny provoz Krajské digitalizační jednotky.

V srpnu 2018 se poprvé „koplo"

Zastupitelstvo Kraje Vysočina na jednání dne 9. září 2014 rozhodlo o zrušení záměru vybudování sídla Krajské knihovny Vysočiny jako novostavby v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod a uložilo Odboru kultury památkové péče a cestovního ruchu a Odboru majetkovému Krajského úřadu Kraje Vysočina zpracovat návrh komplexního řešení provozních a rozvojových potřeb Krajské knihovny Vysočiny, tj. umístění sídla i skladových prostor, s využitím vhodného objektu v Havlíčkově Brodě do 31. prosince 2015.

22. února 2018 vypsal Kraj Vysočina veřejnou zakázku na stavbu nové budovy Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Vítězným dodavatelem se stala firma Zlínstav a.s. Slavnostní zahájení stavby proběhlo 20. srpna 2018.

Postup stavby probíhal bez komplikací a časových prodlev, hrubá stavba byla dokončena v následujícím roce, celá budova knihovny dle plánu v létě 2020. Následovala dodávka a instalování potřebného vnitřního vybavení, úpravy interiéru, stěhování knih a dalších dokumentů, zprovoznění nových selfchecků, zprovoznění ICT a mnoho dalšího.

22. září 2020 navštívil novou budovu Krajské knihovny Vysočiny hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek spolu s dalšími zástupci Kraje Vysočina.

Nejdříve výdejní okénko 

Knihovna první čtenáře již na nové adrese poprvé přivítala ve čtvrtek 17. prosince 2020, s ohledem na epidemickou situaci prostřednictvím takzvaného výdejního okénka, které umožňovalo vyzvednout si rezervace a předem objednané dokumenty.

Slavnostní otevření knihovny proběhlo 21. června 2021 za přítomnosti hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka a dalších zástupců Kraje Vysočina, starosty města Havlíčkův Brod, zástupců projektových kanceláří a zástupců zhotovitele stavby knihovny. Slavnostním přestřižením pásky byla knihovna oficiálně předána jejím čtenářům a uživatelům.

Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v Kraji Vysočina a vyvíjí celou řadu aktivit.

Rok 2020 v číslech

Počet čtenářů: 5 465, z toho do 15 let: 1 121
Počet návštěvníků: 232 740
Počet výpůjček: 207 833
Denně knihovnu navštíví cca 600 návštěvníků
K 31. 12. 2020 knihovna nabízí: 369 827 dokumentů (knihy, hudebniny, CD, DVD, hry, atd.), 3 561 exemplářů časopisů

Nej knihy
Nejstarší kniha – Havlíček-Borovský, Karel: Epištoly kutnohorské. Jilemnice: Tiskem a nákladem Aloisa Neuberta (1851)
Největší kniha – Atlas krajiny České republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2009 (62 x 51 cm)
Nejmenší kniha – Máj / romantická báseň Karla Hynka Máchy s podobiznou a životopisem spisovatelovým. Brno: Šimon Ryšavý, 1997. (4 cm)
Nejtlustší kniha – Kompendium klinické medicíny. Praha: X-Egem, 1996 (2798 stran)
Nejdražší kniha – Antikódy – Václav Havel.  Praha: Teapot, 2015 (7990 Kč)
Kniha s nejdelším názvem – Kožík, František: Cesta Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a na Pecce z království Českého do Benátek, odtud do Země Svaté, země Judské a dále do Egypta a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arabii. Praha: Panorama, 1988
Kniha s nejkratším názvem – Voznesenskij, Andres: O. Praha: Odeon, 1986
Nejtěžší kniha – Zollner, Frank: Leonardo da Vinci. / Praha: Slovart, 2005. (9 kg )
Kniha s nejvíce výpůjčkami – Shakespeare, William: Romeo a Julie (1997-2015 půjčeno 894x)
Kniha s nejvíce výpůjčkami za rok 2015 – Kratochvíl, M.: Pachatelé dobrých skutků I (půjčeno 112x)
Kniha s nejvíce výpůjčkami za rok 2016 – Hawkins, Paula. Dívka ve vlaku (půjčeno 133x)
Kniha s nejvíce výpůjčkami za rok 2017 – Hartl, Patrik. Okamžiky štěstí (půjčeno 150x)
Kniha s nejvíce výpůjčkami za rok 2018 – Hartl, Patrik. Okamžiky štěstí (půjčeno 117x)
Kniha s nejvíce výpůjčkami za rok 2019 – Hartl, Patrik. Okamžiky štěstí (půjčeno 146x)
Kniha s nejvíce výpůjčkami za rok 2020 – Mornštajnová, Alena. Tiché roky (81x)

Ohodnoť článek

Foto Krajská knihovna Vysočiny | Zdroj Krajská knihovna Vysočiny

Štítky knihovna, kniha, čtenář, Kraj Vysočina, historie, Havlíčkův Brod

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.