Krajská knihovna Vysočiny v novém. Víte, která kniha je nejoblíbenější? A která má nejdelší název?

To nejdůležitější z minulosti

Dějiny dnešní KKV se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požádal o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci.

Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven, jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.

O dva roky později – v roce 1896 – měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.

V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici.

V poválečném období musela knihovna řešit celou řadu problémů – legislativa a z ní vyplývající nevyjasněné otázky financování, personální změny, nedostatečný knihovní fond, nevhodné umístění apod.

Po válce působila krátce v Hanusovském domě a na Staré radnici. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.

V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.

Novodobá historie

Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo  zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.

O rok později byl zahájen automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé a na něj navázal výpůjční proces v čítárně a studovně. V červnu 1996 byl tento systém spuštěn také v oddělení pro děti a mládež a 2. prosince 1996 byla zavedením automatizace výpůjčního procesu v hudebním oddělení celá akce uzavřena.

Na podzim roku 1997 byl na studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost.

V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač.

V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius. 1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod. V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt – Univerzitu volného času.

Novostavba KKV

V roce 2006 se uskutečnila veřejná architektonická soutěž o návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Krajské knihovny Vysočiny. Do prvního kola bylo podáno 40 návrhů. Pod vítězným návrhem jsou podepsáni Ing. arch. Aleš Tomášek, Robert Seidl, Ing. arch. Ivo Hermann – Praha.

Rok 2008 byl ve znamení dvou prvenství ve významných soutěžích, kterých se KKV zúčastnila. Jednalo se o Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, obě soutěže hodnotí webové stránky, jejich funkčnost i celkový vzhled.

V rámci novostavby knihovny probíhá v roce 2009 projektová příprava a upřesňují se informace pro podání žádosti o stavební povolení. V září 2009 je dokončen projekt pro stavební povolení a 16. 9. 2009 vydáno stavební povolení. Na prosinec 2009 je plánováno dokončení projektu pro realizaci stavby.

V letech 2010 – 2014 probíhá řada jednání, jejichž cílem je zajistit financování stavby nové budovy KKV v Havlíčkově Brodě a zároveň je opakovaně prodlužováno stavební povolení. Od 1. 1. 2014 zajišťuje Krajská knihovna Vysočiny provoz Krajské digitalizační jednotky.

V srpnu 2018 se poprvé „koplo"

Zastupitelstvo Kraje Vysočina na jednání dne 9. září 2014 rozhodlo o zrušení záměru vybudování sídla Krajské knihovny Vysočiny jako novostavby v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod a uložilo Odboru kultury památkové péče a cestovního ruchu a Odboru majetkovému Krajského úřadu Kraje Vysočina zpracovat návrh komplexního řešení provozních a rozvojových potřeb Krajské knihovny Vysočiny, tj. umístění sídla i skladových prostor, s využitím vhodného objektu v Havlíčkově Brodě do 31. prosince 2015.

22. února 2018 vypsal Kraj Vysočina veřejnou zakázku na stavbu nové budovy Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Vítězným dodavatelem se stala firma Zlínstav a.s. Slavnostní zahájení stavby proběhlo 20. srpna 2018.

Postup stavby probíhal bez komplikací a časových prodlev, hrubá stavba byla dokončena v následujícím roce, celá budova knihovny dle plánu v létě 2020. Následovala dodávka a instalování potřebného vnitřního vybavení, úpravy interiéru, stěhování knih a dalších dokumentů, zprovoznění nových selfchecků, zprovoznění ICT a mnoho dalšího.

22. září 2020 navštívil novou budovu Krajské knihovny Vysočiny hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek spolu s dalšími zástupci Kraje Vysočina.

Nejdříve výdejní okénko 

Knihovna první čtenáře již na nové adrese poprvé přivítala ve čtvrtek 17. prosince 2020, s ohledem na epidemickou situaci prostřednictvím takzvaného výdejního okénka, které umožňovalo vyzvednout si rezervace a předem objednané dokumenty.

Slavnostní otevření knihovny proběhlo 21. června 2021 za přítomnosti hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka a dalších zástupců Kraje Vysočina, starosty města Havlíčkův Brod, zástupců projektových kanceláří a zástupců zhotovitele stavby knihovny. Slavnostním přestřižením pásky byla knihovna oficiálně předána jejím čtenářům a uživatelům.

Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v Kraji Vysočina a vyvíjí celou řadu aktivit.