Letošní úroda brambor bude spíše průměrná. Jak to ovlivní ceny?

„Může za to chladné jaro, které výsadbu zpozdilo. Na druhou stranu by se to mohlo příznivě projevit v cenách,“ potvrdil Aleš Málek, předseda společnosti Havlíčkova Borová zemědělská, na jejichž pozemcích se pokusné sadby každý rok vysazují.

Chladné jaro způsobilo, že sadba se dostala do země až na začátku května a některé odrůdy jsou ještě v plném květu. Na druhou stranu dostatek srážek v uplynulých měsících pomohl k lepšímu zapracování ochranných postřiků a hlízy netrpí plísní bramborovou, potvrdil Jiří Zvolánek ze společnosti Havlíčkova Borová zemědělská, který stál před čtvrtstoletím u zrodu pokusných políček v Havlíčkově Borové.

Podle statistických údajů činí osázená plocha brambor v České republice v letošním roce 22 824 hektarů. To je přibližně o 1 000 hektarů méně než v loňském roce, v  Kraji Vysočina je snížení rozlohy přibližně 5%, na 7 662 hektarů osázené plochy bramborami. „Za poklesem stojí loňský rok, kdy ceny a odbyt hlavně konzumních brambor byl negativně ovlivněn koronavirovou pandemií. Nejvíce prodělali pěstitelé, kteří zásobují školní jídelny a restaurace. Část jejich produkce musela být zlikvidována, například prodána s velkou ekonomickou ztrátou do bioplynových stanic,“ řekl na Bramborářském dnu předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Jednání o podpoře této superpotraviny

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal informoval o přípravách státní zemědělské politiky v návaznosti na dotační politiku a podpůrná opatření Evropské unie od 1. ledna 2023. Podle jeho slov v tuto chvíli hrozí, že brambory vypadnou z podporovaných zemědělských plodin a jejich zamýšlené zařazení pod zeleninu s náročným způsobem pěstování pravděpodobně nebude možné. Z toho důvodu bude Agrární komora vyjednávat o podporu pěstování této superpotraviny, kam brambory bezesporu patří, z národních zdrojů.

Sklizeň brambor, ať už sadbových, konzumních nebo určených k průmyslovému zpracování, se vloni pohybovala v Česku na úrovni 30,27 t/ha, v Kraji Vysočina to bylo 32,29 t/ha. „Bramborářství je pro Vysočinu významným zemědělským odvětvím. Nejen, že má v našem regionu dlouholetou tradici a je na něj navázáno množství zpracovatelských firem, ale potvrzuje to i jediný plnohodnotný výzkumný ústav na Vysočině, tedy Výzkumný ústav bramborářský, který sídlí v Havlíčkově Brodě. Plocha osázená bramborami  v Kraji Vysočina představuje více než 30 % všech brambor osázených v České republice,“ říká Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí a dodává, že přestože nemáme na státní zemědělskou politiku téměř žádný vliv, snaží se kraj zemědělství v regionu maximálně  podporovat. Ať už se jedná o nejrůznější projekty zaměřené na využití IT technologií v zemědělství, využitelnosti biologického kompostu v zemědělství, snížení množství chemických látek na ošetření zemědělských plodin nebo hospodaření v oblastech ochranných pásem vodních zdrojů.