U silnic v kraji mizí stromy. Za pokácenou jabloň dáme dva nové do školky, říká Mojžyšková z KSÚV

KSÚV stromy u silnic II. a III. třídy monitoruje, vzhledem k počtu téměř 210 tisíc kusů podle svých možností zajišťuje průběžnou celoroční údržbu silniční zeleně, provádí pravidelnou seč travního porostu a provádí kontroly lokalit s ohledem na zdravotní stav a kondici vysazených dřevin.

„Statné stromy, které byly vlivem silnějších poryvů větru vyvráceny a padly na zem, bývají zpravidla nahrazovány novou výsadbou stejného druhu, pokud to umožňuje platná legislativa. Podobně je tomu u náhradní výsadby za stromy, které vlivem dlouhodobého sucha zaschly a dle platné legislativy jsou pokáceny. I zde se postupuje dle rozhodnutí jednotlivých obcí a náhradní výsadba je vysazena,“ vysvětluje na dotaz redakce Drbny Ivana Mojžyšková, vedoucí oddělení správy majetku KSÚV. Doplňuje, že poslední dobou z důvodu kůrovcové kalamity a vhodné chybějící náhradní výsadby ve školkách není někdy možné dodržet co nejbližší agrotechnický termín a výsadba se o rok až dva musí posunout.

Stromům, které musí jít „k zemi“, škodí hned několik faktorů. Mojžyšková jmenuje dlouhodobé sucho, stáří stromů, škůdce a nejrůznější choroby.

Se solením v zimě je to složitější 

Stromům do jisté míry neprospívá ani solení v zimním období. I když tato problematika není tak jednoznačná. „Není na organizaci, abychom dokazovali jednoznačný špatný vliv solení na půdní mikroorganismy a řekli, že posypová sůl je jednoznačně škodlivá. Sůl používaná k solení silnic podléhá zkouškám a její dodavatelé jsou schvalováni. Sůl je kontrolována laboratorními rozbory, a to i co množství nebezpečných látek, její základní složkou je chlorid sodný, který se používá při vaření. Je to ale právě jeho vysoká koncentrace, co ohrožuje vegetaci v bezprostřední blízkosti do 5 metrů od silnic,“ vysvětluje Mojžyšková.

Zatímco ekologové jsou přesvědčeni, že KSÚV solí hodně, řidiči si myslí opak. „Naše úsilí zimní údržby je v souladu se zákonem zaměřeno na zmírňování nepříznivých následků zimy a v žádném případě není možné následky zimních podmínek zcela odstranit, a to než se solí nelze,“ míní Ivana Mojžyšková.

Samotné kácení stromů u silnic II. a III. třídy v našem kraji provádí právě KSÚV vlastními silami, tedy veškerá tato údržba je prováděna pracovníky výroby. Pouze v nedostupných terénech nebo v místech v blízkosti elektrického vedení, jsou využívány dodavatelské firmy.

Jaké druhy jdou k zemi nejčastěji? 

Z důvodu stáří a prosychání pracovníci nejčastěji kácí jeřáby ptačí, kvůli špatné kondici v souvislosti se stářím pak i ostatní ovocné stromy, jejichž životnost je omezená. Spousta jehličnatých stromů je napadena škůdci, jmenovat lze třeba kůrovce. Dále se kácí stromy, které napadly choroby a hniloby - lípy a javory - či dřevokazné houby. „Jmenovat lze třeba jasany,“ doplňuje Mojžyšková.

Staré pokácené stromy v mnoha případech nahradí nová výsadba. O té rozhodují starostové obcí, kde KSÚV žádá o kácení zeleně mimo les. „Zpravidla to u silnic III. třídy bývají ovocné stromy, u silnic II. třídy pak výsadba stejného druhu. Z bezpečnostních důvodů není nová výsadba zakládána u krajnice, jak je to možné vidět u některých starých stromořadí, a její posunutí za krajnici mnohdy nelze. Od roku 2014 platí Nový občanský zákoník a sázet stromy bez souhlasu majitele sousedního pozemku se smí pouze ve vzdálenosti minimálně tří metrů od hranice pozemku a podle silničních pravidel je na rovinách možná, pokud se kmen dospělého jedince v úrovni nivelety okraje vozovky bude nacházet v minimální vzdálenosti 5 m od hrany zpevněné krajnice, čímž se dostáváme do soukromých pozemků,“ přidává Mojžyšková další vysvětlení.

Proto možná někteří starostové náhradní výsadbu v rozhodnutí neuvádí, protože nemají dost vhodných parcel. „I tak dost často vysazujeme stromy na obecních pozemcích např. u školních hřišť, kdy za jednu pokácenou starou suchou jabloň, vysadíme 2 túje,“ dodává vedoucí Mojžyšková.

Značkování odolným sprejem 

Dřevo z pokácených stromů se dává na prodej podle pravidel vnitropodnikové směrnice, dle ceníku schváleným zřizovatelem, tedy krajským úřadem. „V této době o toto dřevo není vůbec zájem, suché dřevo je k dispozici na Vysočině všude a zadarmo,“ říká Mojžyšková.

Aby pracovníci KSÚV věděli, který strom má být pokácen, tak se musí řídit značením na jednotlivých stromech. „Stromy jsou značeny číslem značkovacím sprejem, kde je zaručena stálobarevnost a barva nestéká ani na mokrém podkladu, protože značení musí vydržet i víc než šest měsíců,“ doplňuje závěrem Ivana Mojžyšková.