Čtvrtek, 4. března 2021, 13:29
Jako každý rok, i v listopadu 2020 byl vydán souhrnný materiál Úseku ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) s názvem Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2019. Podle ročenky jsme na tom nejen v našem kraji dobře. Ročenka hodnotí rok 2019 jako výjimečný a uvádí, že v tomto roce byly v rámci celé České republiky naměřené nejnižší koncentrace škodlivin za posledních 11 let, s výjimkou přízemního ozónu, benzenu a kadmia.
Ze závěrů ročenky vyplývá, že na území Kraje Vysočina, stejně jako v předchozích letech, nebyly v roce 2019 překročeny zákonem stanovené imisní limity pro prachové částice ( PM10, a PM2,5) a zároveň, že oproti roku 2018 byly hodnoty naměřených koncentrací těchto škodlivin i v rámci celé ČR významně nižší.
„Vůbec poprvé za sledované období let 2009–2019 nebyl na žádné z měřicích stanic v ČR překročen limit pro roční průměrnou koncentraci jemného prachu PM2,5. U obou frakcí prachových částic se ukazuje zřetelný roční chod, tedy nárůst jejich koncentrace v ovzduší v chladném období, kdy se projevuje vliv vytápění (sezónní tepelné zdroje, vytápění domácností) a zhoršených rozptylových podmínek. Z ročenky vyplývá, že lokální vytápění domácností se na celkových emisích PM10, podílí 59 % a na celkových emisích PM2,5, dokonce 73,9 %,“ vysvětluje Kateřina Žáková z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
Další významnou škodlivinou, jejíž koncentrace v ovzduší je sledována, je benzo(a)pyren. Tato látka patřící do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) představuje jeden z hlavních problémů kvality ovzduší v celé České republice, tedy i na Vysočině. Podle ročenky ČHMÚ došlo v roce 2019 k překročení imisního limitu pro toto škodlivinu na 41 % měřicích stanic.
Překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren lze předpokládat v obcích, kde převládá vytápění pevnými palivy i tam, kde se stabilně výskyt této škodliviny v ovzduší nesleduje. Koncentrace benzo(a)pyrenu vykazují totiž významný roční chod ovlivněný počtem topných dní, což potvrzuje skutečnost, že hlavním zdrojem emisí benzo(a)pyrenu je lokální vytápění, které přispívá 98,82 %.
„Tento závěr lze učinit i pro Vysočinu a zde je každoročně potvrzován výstupy pokračujícího projektu s názvem Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina II. V současné době jsou aktuální informace o znečištění ovzduší a počasí na jednotlivých lokalitách dostupné veřejnosti na speciální webové stránce ovzdusivysocina.cz. Dalšími výstupy tohoto projektu jsou roční zprávy,“ přibližuje náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí Lukáš Vlček.
A jak jsme na tom byli v roce 2020? To lze říct zatím jen předběžně – hodnocení stavu ovzduší v roce 2020 je k dispozici od poloviny ledna, kdy ČHMÚ vydal dokument Kvalita ovzduší na území České republiky v roce 2020, Předběžné zhodnocení, I. část.
„Z tohoto dokumentu vyplývá, že rok 2020 byl z pohledu kvality ovzduší zcela výjimečný, kvalita ovzduší byla v tomto roce převážně velmi dobrá až dobrá. Nejčastěji byla velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší zaznamenána v Jihočeském a Plzeňském kraji a v Kraji Vysočina. Koncentrace sledovaných látek dosáhly svých minim, některé látky (PM10, a PM2,5 a NO2) dosáhly minim za celou historii měření, tj. od 90. let 20. století. ČHMÚ zdůvodňuje tyto rekordní hodnoty tím, že byl rok 2020 silně teplotně i srážkově nadprůměrný. Vyšší teploty vedou ke snížené spotřebě paliv (tj. menší emise z vytápění), srážky jsou důležité pro vymývání polutantů z ovzduší (součást procesu samočištění atmosféry),“ dodává Žáková.
Foto pixabay.com | Zdroj Kraj Vysočina
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
