Letošní změna volebního zákona nijak neovlivnila rozdělení poslaneckých mandátů mezi jednotlivé kraje. Stejně jako třeba v předešlých parlamentních volbách tedy rozhoduje počet platných hlasů, které byly v krajích odevzdané.
Hlasy z celé republiky se vydělí číslem 200, tedy počtem poslanců. Tento poměr hlasů určuje počet potřebných hlasů pro získání mandátu poslance. Počet hlasů z jednotlivých krajů se pak dělí tímto mandátovým číslem a zaokrouhlený dolů tím získá kraj svůj počet poslanců. V případě, že nejsou všechny mandáty rozděleny, se zbylé dělí mezi kraje s největším zbytkem podílu.
Ve volbách v roce 2017 měl Kraj Vysočina podíl 10,38, a získal tak 10 mandátů. A byl jen jednu desetinu od zisku jedenáctého mandátu.
Jak se potom rozdělí mandáty jednotlivým stranám? Zákonem č. 189/2021 Sb., účinným od 1. července 2021, byly nově upraveny uzavírací klauzule pro koalice, u dvoučlenných koalic byla uzavírací klauzule stanovena na 8 % z celkového počtu hlasů, pro tří a vícečlenné koalice byla uzavírací klauzule stanovena na 11 % z celkového počtu hlasů. Opětovně byla zákonem č. 189/2021 Sb. zavedena dvě skrutinia pro přidělování mandátů. To znamená, že přidělení mandátu jednotlivým stanám se počítá nadvakrát. V prvním skrutiniu jsou mandáty rozdělovány na úrovni volebních krajů pomocí Imperialiho kvóty. Ve druhém skrutiniu jsou na celorepublikové úrovni zbývající mandáty rozděleny volebním stranám pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Mandáty z druhého skrutinia jsou následně přiděleny do těch volebních krajů, ve kterých měla volební strana největší zbytek hlasů po dělení v prvním skrutiniu.
Foto Stanislav Heloňa | Zdroj ČSÚ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
