Na Vysočině už zemědělci začali při podzimním výsevu snižovat rozlohu polí osetých jednou plodinou nejvýše na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí půdy. Podle pravidel, která připravuje ministerstvo zemědělství, by stejné omezení ploch s monokulturami mělo platit plošně od roku 2021. Podle výsledků ankety se s tím zemědělci na Vysočině vyrovnají, někteří z nich ale míní, že to bude znamenat o něco vyšší náklady, více cest nebo budování dalších vjezdů do polí.

U obce Věž na Havlíčkobrodsku dnes odpoledne hořel traktor a lis na slámu, plameny se rozšířily i na pole. Požár způsobila závada lisu. Na zemědělské technice vznikla podle předběžného odhadu škoda za 3,75 milionu korun,

Myslivecká komise Agrární komory (AK) České republiky doporučuje, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do kategorie nižší. Cílem je, aby bylo možné ho lovit. Škody, které vlci v Česku působí, podle dostupných údajů rostou. Komise také doporučuje, aby myslivci mohli nově mladou zvěř do dvou let lovit celoročně.

Deštivý a studený květen zemědělcům výrazně pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho. Sucho vymizelo v květnu v povrchové vrstvě do 40 centimetrů zcela a v hloubce do jednoho metru ve velké části republiky. V dalších dvou až třech týdnech se definitivně rozhodne, jak bude vypadat letošní úroda na polích. Včerejškem by mělo deštivé počasí končit.

V závěru minulého týdne se v sídle Kraje Vysočina v Jihlavě konalo finále soutěže Zemědělství a lesnictví na Vysočině určené pro žáky 7. a 8. tříd základních škol a víceletých gymnázií. S nejvyšším počtem bodů nakonec zvítězil Jan Brož ze základní školy v Horní Cerekvi, který druhého Lukáše Zárubu ze ZŠ Kamenice nad Lipou porazil jen lepším časem odevzdání testu. Trojici vítězů doplnil Matouš Jílek ze ZŠ a MŠ Lukavec.

První říjnový víkend mohou lidé na Vysočině navštívit dvě významné akce zaměřené na zemědělství. Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku bude hostit republikové mistrovství v orbě. Kromě moderních traktorů s pluhy soutěžící na poli ukážou orání s koňmi a historickou technikou. Na chovatelské výstavě v Bohdalově na Žďársku se sejdou majitelé králíků, drůbeže, holubů a dalších zvířat z Vysočiny a dalších osmi krajů. Vyplývá to z informací, které poskytli organizátoři.

Na Vysočině by se díky dešťům ještě mohly o něco zlepšit výnosy plodin určených na krmení dobytka. Zemědělské podniky na Vysočině mají druhý nejvyšší počet kusů skotu v Česku, o něco větší stáda jsou jen v Jihočeském kraji. Někteří chovatelé na Vysočině v anketě uvedli, že o snižování stavů kvůli menší zásobě krmiva na zimu neuvažují, další se budou rozhodovat asi až na podzim. Na vláhu čekají také pěstitelé dýní na Havlíčkobrodsku, plody jsou zatím menší.

Intenzivní průmyslové zemědělství neprospívá krajině, je třeba jej změnit, uvádí odborník z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Radim Kotrba. Doporučuje návrat stromů na zemědělskou půdu, například nové sady, ve kterých by se mohla pást hospodářská zvířata. Dřeviny podle něj pomůžou mírnějšímu mikroklimatu, protože zmírňují proudění vzduchu a zároveň chrání půdu před vysušováním nebo odplavováním při přívalových deštích.

Většinou v polovině května každý rok začíná období, kdy zemědělci usedají do svých strojů a vyrážejí síct louky. Pro srnčata a drobnou zvěř ukrytou v travním porostu to ale často znamená krutou smrt či zmrzačení. Do terénu se proto vypravují nejen zemědělci, kteří by měli termín seče předem nahlásit, ale i myslivci a dobrovolníci. Srnčata, která by nestihla uniknout před žacím strojem, vyhledávají a v gumových rukavicích přenášejí na bezpečné místo, kde si je srna „vyzvedne“.

Žluté parapety, auta i prádlo na šňůrách. Česko na přelomu dubna a května zasypal jemný žlutý prášek z kvetoucích stromů. Způsobil to rychlý nástup jara, kdy vykvetlo téměř vše najednou. O tom, že pyl nepochází z Čechy tak neoblíbené řepky a také dalších fámách pohovořil s Drbnou Robert Erlebach, předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje.