Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14 procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a hnutí STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která jsou nyní mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes na webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.

Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci se třemi procenty hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb dále klesla na 60 procent.

Sněmovní volby by na přelomu února a března vyhrálo hnutí ANO, dostalo by 38,5 procenta hlasů. Je to nejvyšší zisk od roku 2014, kdy agentura Kantar s průzkumem začala. Druhá ODS by měla 14,5 procenta, Piráti by dostali 9,5 procenta hlasů a hnutí SPD by volilo devět procent lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN se sedmi procenty a TOP 09 s pěti procenty. Vyplývá to z průzkumu Kantaru pro Českou televizi (ČT). Pokud by vládní strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kandidovaly v koalici Spolu, volilo by je 20 procent lidí. ANO by v takovém případě získalo 39 procent hlasů.

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druzí by byli Piráti se 13 procenty a třetí ODS s 12 procenty. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostalo šest politických stran a hnutí.

Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu vyhrálo podle volebního modelu agentury STEM opoziční hnutí ANO se ziskem 33,4 procenta hlasů. Druhá ODS by získala 13,2 procenta a třetí Piráti 11,3 procenta. Do Sněmovny by se dostaly ještě opoziční hnutí SPD s deseti procenty hlasů a STAN s podporou sedmi procent, právě pět procent potřebných pro vstup do dolní komory by mělo ještě hnutí TOP 09.

Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.

Podzimní krajské volby ukážou, jak si koalice Spolu, zahrnující ODS, lidovce a TOP 09, vede i na celostátní úrovni. Při uzavření středočeské kandidátky upozornili na důležitost výsledků hlasování pro centrální politiku premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala a předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. V kolika krajích se Spolu na krajské spolupráci dohodne, nechtěl Fiala uvést.

Korespondenční volba je podle bývalého místopředsedy vlády Karla Havlíčka naprosto nepřípustná. „Jsou to velmi často lidé, kteří už nejsou spjati s Českou republikou,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků. V něm se mimo jiné rozpovídal také o tom, proč není nyní ideální doba na přijetí eura a co stálo ČSSD místo v poslanecké sněmovně.

Ve svých pětadvaceti letech je nejmladším starostou v tuzemsku. Řeč je o Tomáši Pavelkovi (STAN), který vede obec Mořice. Že jeho práce dává smysl nejen jemu, ale také voličům, ukázaly volby v roce 2022, kdy svůj mandát obhájil. O tom, jak vypadá jeho běžný den, jak jde skloubit práce starosty se školou a jak dostat mladé do politiky, se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Nedostatek policistů především v příhraničních oblastech, odchod těch zkušených a nábory nováčků, které jsou méně či více úspěšné. Špatné zkušenosti lidí se službami České pošty, kde se sice nastartovala reforma, ale jediný její viditelnější důsledek je zrušení mnoha využívaných poboček v jednotlivých regionech. Ale také problematika voleb, které jsou u nás v porovnání s okolními státy, stále zdlouhavé, těžkopádné a nereagující na digitalizaci. „Nevěřili byste, kolik starostů z celé republiky mi psalo, že jednodenní volby jsou bláznovství,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).