Včasné přivolání odborné pomoci po vážné nehodě může rozhodnout o lidském životě. Celých 11 procent evropských řidičů nezná číslo zdravotnické záchranné služby. Chybovali by i čeští řidiči, pokud by měli přivolat pomoc v zahraničí. Přitom až 12 procent těch, co utrpěli při nehodě vážné zranění, mohlo žít, pokud by se jim dostalo včas pomoci.

V Libyi zahynul při nehodě každý 7. zemřelý, v Kataru každý desátý. Nejpříznivější byla situace ve státech EU28, ČR se však řadí k nejhorším. Konkrétní data získaná na základě unikátního průzkumu přináší Tým silniční bezpečnosti.

Motocyklisté se v Evropské unii podílejí 1,5-2 procenty na celkovém počtu ujetých kilometrů. Jejich podíl na počtu obětí nehod je však 15%. České silnice jsou pro motorkáře jedny z nejnebezpečnějších v EU. Jen 3 procenta českých motorkářů – nejméně ze všech zemí – vidí přímou souvislost mezi kvalitou přípravy řidičů automobilů a úrovní bezpečnosti jezdců v jedné stopě.

Průzkum zaměřený na vyhodnocení schopnosti evropských řidičů poskytnout první pomoc zraněným při nehodě provedený v roce 2012 ve 14 státech odhalil, že situace není zdaleka růžová. Jenom necelých 30 procent motoristů by si vědělo rady s tím, jak vyhodnotit stav zraněných. Zatímco tři čtvrtiny dotázaných si jsou v teoretické rovině vědomy důležitosti kardiopulmonální resuscitace, jen necelá pětina řidičů by ji byla schopna v praxi poskytnout.

Statistiky dopravních nehod každoročně dokazují, že zdaleka ne každý je ochoten poskytnout pomoc zraněným následkem dopravní nehody. A bohužel se nejednou jedná i o řidiče, kteří byli viníky. V roce 2015 šetřila Policie České republiky celkem 93 067 dopravních nehod. Od 15 101 z nich (tedy každé šesté) jejich viníci ujeli, aniž by se přesvědčili, zda není někdo zraněn či v ohrožení života. A bylo komu pomáhat.

V loňském roce se na našich silnicích stalo denně v průměru na 250 dopravních nehod, ke kterým vyjížděla Policie České republiky. Těch dalších, které se obešly bez její asistence, bylo daleko více. Je logické, že každý z nás tu a tam projížděl místem, kde došlo k havárii. Pokud se už na první pohled jednalo o banální střet, jehož následkem byly jen pomuchlané plechy, nebyl důvod se u nehody zastavovat. Jak by se však měl zachovat motorista v případě, že se jedná o nehodu, kde mohou být zranění, nejednou i vážně?

V poslední době se velmi často mluví o zpřísnění bodového systému i dalších sankcí pro naše řidiče. Na názor k této problematice jsme se zeptali nezávislého odborníka na bezpečnost dopravy Romana Budského z Týmu silniční bezpečnosti.

Co nám evropští řidiči neodpustí? Jak nám dají najevo svou nelibost? A s jakými nešvary bychom měli u svých motorizovaných evropských kolegů počítat? Odpověď nabízí průzkum provedený na začátku letošního roku v 11 státech EU28.

Od ledna do května letošního roku vyšetřovala Policie ČR celkem 38 574 dopravních nehod. Zemřelo při nich 192 osob, dalších 874 bylo zraněno těžce a 8 664 lehce. Oproti stejnému období roku 2015 došlo ke zvýšení počtu vyšetřovaných nehod (o 8,9 %), počtu těžce (o 2,1 %) i lehce zraněných (o 5,2 %). Naopak se snížil o rovných 9 procent počet usmrcených. „Snížení počtu obětí nehod je příjemným zjištěním. Bohužel však oproti vývoji do konce dubna meziročně narostl počet těžce zraněných,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Aby byly statistiky obětí dopravních nehod mezinárodně porovnatelné, uvádějí se do nich počty usmrcených do 30 dnů po nehodě. A právě tahle čísla za loňský rok nejsou vůbec pozitivní. V roce 2015 povyrostlo tohle číslo o 50 obětí. Celkové ekonomické náklady nehod vzrostly o 2,8 miliardy korun. Dosáhly 1,3 procenta hrubého domácího produktu – jeden pracovní týden tak české hospodářství obětovalo reparaci ekonomických následků dopravních nehod. Každý obyvatel ČR za nehody podle předběžných údajů zaplatil v průměru 5 510 korun. Nejvíce platili Středočeši, nejméně v Karlovarském kraji.