V Česku ubývá pěstíren hub, zatímco před 20 lety jich bylo zhruba 30, aktuálně se pěstováním hub zabývají tři pěstírny. Vyplývá to z odpovědí odborníků a pěstitelů. Podle nich způsobil pokles zejména levný dovoz z Polska. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že dovoz hub loni přesahoval 8,5 milionu kilogramů, produkci českých pěstíren odhadují odborníci na 4,5 milionu kilogramů hub ročně. Dovoz hub z Polska činí 8,3 milionu kilogramů.

Čeští vědci hledají cestu, jak by zemědělci mohli ukládat do půdy výrazně více uhlíku než nyní. Výzkumy ukázaly, že při rozkladu organických zbytků se neobohacuje uhlíkem tak, jak si zemědělci dlouhodobě mysleli. „Vědci zároveň předpokládají, že by zemědělci mohli na ukládání uhlíku vydělávat, protože Evropská unie se chystá vyplácet peníze těm, kteří se budou podílet na snižování uhlíkové stopy," informoval bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslav Trnka.

Proč by i vozíčkáři nemohli obstarávat truhlík? Tuto otázku si položila koordinátorka dobrovolníků Žofie Vojáčková, která pomáhá v jihlavské nemocnici. A svoji myšlenku společně se studenty jihlavské stavební školy zrealizovala. Vznikl tak speciální truhlík, která hravě obstará i člověk na invalidním vozíku.

Pořadatelé farmářských trhů na Vysočině jejich říjnové pořádání zrušili kvůli koronaviru, o listopadových se rozhodnou podle aktuální epidemické situace. Podmínky, za nichž jsou i přes nárůst nakažených povolené, je podle nich složité dodržet.

Letošní sklizeň brambor ještě neskončila, jejich vybírání z brázd zdržují deště. Hektarové výnosy jsou podle Českého bramborářského svazu nadprůměrné, poptávku po bramborách ale snižuje zavření mnoha jídelen kvůli koronavirové epidemii. Pěstitelé teď při prodeji ve velkém dostávají za kilogram okolo 2,50 koruny, což je pro ně cena pod výrobními náklady, řekl předseda svazu Josef Králíček.

Na Vysočině už zemědělci začali při podzimním výsevu snižovat rozlohu polí osetých jednou plodinou nejvýše na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí půdy. Podle pravidel, která připravuje ministerstvo zemědělství, by stejné omezení ploch s monokulturami mělo platit plošně od roku 2021. Podle výsledků ankety se s tím zemědělci na Vysočině vyrovnají, někteří z nich ale míní, že to bude znamenat o něco vyšší náklady, více cest nebo budování dalších vjezdů do polí.

Celkové ztráty na tržbách ovocnářů, které způsobily letošní jary mrazy, dosahují až 158 milionů korun. Odhaduje to ministerstvo zemědělství s Ovocnářskou unií ČR. Nejvíce mrazy postihly jabloně, produkce klesla ale i u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod. Z rozpočtu MZe by pěstitelé ovoce mohli dostat kompenzace 50 milionů korun. Vyplývá to z materiálu Zmírnění škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a květnu 2019. V pondělí ho projedná vláda.

Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo. Novinářům to sdělili Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.