Pololetní vysvědčení, které děti dostanou na konci ledna, nevyvolává napětí jen v den jeho rozdávání. U části žáků a studentů se obavy objevují už týdny dopředu. Nejde přitom tolik o samotné známky, ale hlavně o strach z reakce doma. Zatímco pro jedny je vysvědčení důvodem k radosti, pro jiné znamená období stresu a nejistoty.

Špatná nálada, ztráta zájmu o koníčky i agresivní chování. To je jen krátký výčet dopadů, které měla pandemie na psychiku mnoha dětí po celé republice. Fenoménem posledních let je sebepoškozování, které psychologové i pracovníci na Lince bezpečí řeší čím dál častěji. Velký problém vnímají odborníci také u prvňáčků, kteří kvůli distanční výuce zcela přišli o možnost se začlenit do kolektivu. Také proto doufají, že to pomohou zlepšit například letní tábory a adaptační pobyty před nástupem do školy.

Na krizovou dětskou Linku bezpečí přispěly obce z Vysočiny loni přes 100 tisíc korun. V porovnání s ostatními kraji je to jedna z nejnižších podpor služby, která funguje 25 let. Její ředitelka Soňa Petrášková připustila, že to může být menší osvětou v kraji. Regionální Linku důvěry, kterou provozuje třebíčská organizace Střed, jako konkurenci nevnímá. Řekla to novinářům na setkání v Jihlavě.

Šikana ve školách je stále problém, počty telefonátů dětí, které se kvůli ní obrací na Linku bezpečí, se v posledních letech pohybují mezi 1800 a 2300 ročně. Za posledních devět let vzrostl zejména počet případů, kdy si děti stěžují na šikanu v počítačovém světě. Vyplývá to z údajů Linky bezpečí, které sdělila její mluvčí Regina Jandová. Podle ministerstva školství se zhruba dvě třetiny případů šikany týkají základních škol, třetina škol středních.

Pololetní vysvědčení jsou rozdána. Pro některé žáky je to čas radosti, pro jiné naopak stres. Podstatný je hlavně postoj rodičů.