Jen měsíc trvala vysočinskému krajskému úřadu administrace prvních 106 žádostí na opatření v rámci dotačního programu Hospodaření v lesích. Materiál, který musí ještě schválit na svém květnovém jednání krajské zastupitelstvo. Zbylých více než 400 žádostí bude vyřízeno nejpozději do konce června.

Lesní plochy na Vysočině napadené kůrovcem se meziročně zvýšily zhruba pětinásobně. V katastrálních mapách Kraje Vysočina převládá rudá mimořádná kalamitní zóna – tedy území, kterého se nově od 3. dubna 2019 týkají ustanovení veřejné vyhlášky obecné povahy.

V některých částech Vysočiny se už loni těžba dřeva kvůli kůrovci v meziročním porovnání i víc než zdvojnásobila. Pořád je vidět mnoho suchých stromů. Kácení podle oslovených lesníků limituje nedostatek těžebních kapacit a odbytu na dřevo. Lesnické firmy se přesto budou snažit zpracovat souše dřív než do konce roku 2022, jak jim nově umožnilo ministerstvo zemědělství. Kromě znehodnocení dřeva budou podle nich suché stromy brzo nebezpečné a zodpovědnost za možné škody a zranění veřejnosti zůstala majiteli lesa. Vysočina patří mezi regiony nejpostiženější kůrovcem.

Patrně nejdiskutovanější aplikací letošní konference Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové bude „Evidence kůrovce“. Na míru požadavků lesních odborných hospodářů a měst z regionu ji vyvinul a rozvíjí odbor informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Kraj Vysočina přijme čtyři úředníky, z nichž dva budou pracovat na odboru životního prostředí a zemědělství. Jak řekl krajským zastupitelům ředitel krajského úřadu Zdeněk Kadlec, další úředníci budou potřeba i kvůli kůrovcové kalamitě a dopadům sucha v lesích. Kromě posílení výkonu státní správy v lesích bude kraj potřebovat pracovníka na rozdělování dotací pro lesníky.

V současné době se Kraj Vysočina potýká s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou. S tím souvisí potřeba častých lesnických zásahů a opatření. Vlastníci lesů musí plnit povinnosti vyplývající ze zákona o lesích, zároveň je však třeba respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v platném znění.

V Jihlavě budou v následujících několika týdnech k vidění pracovníci Správy městských lesů, kteří budou kácet stromy. Zima je totiž obdobím vegetačního klidu a zároveň časem pro provedení potřebného kácení a pěstebních probírek stromů a keřů. Kácení letos ovlivnilo loňské sucho a na něj navazující kůrovcová kalamita.

V lesích na Vysočině by příští rok mohlo být v důsledku kůrovcové kalamity a sucha okolo deseti milionů metrů krychlových poškozeného dřeva. Novinářům to řekl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí sídlícího v Přibyslavi a regionální předseda sdružení Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Podle Českého statistického úřadu bylo loni v kraji vytěženo celkově 1,868 milionu metrů krychlových dřeva, meziročně to byl nárůst o čtvrtinu.

Kůrovcová kalamita, která postihla významnou část smrkových lesů na Vysočině, ohrožuje i výše položenou Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Rozsáhlejší kácení by tam mohlo ublížit řadě živočichů, včetně orla mořského. Největším nebezpečím ale je to, že výsadbou opět vzniknou rozsáhlé lesy stejného stáří, řekl dnes ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč.

Kvůli velké těžbě v lesích způsobené suchem a rozvojem kůrovce přibývají na Vysočině případy špatně uložené kulatiny u silnic. Dřevo není často zajištěné proti zřícení a někde znamená nebezpečí pro dopravu, v zatáčkách řidičům snižuje rozhled. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Tomáš Mátl z krajské správy a údržby silnic. Při manipulaci s kládami místy těžaři poškozují vozovky a okolní pozemky.