Prostoru na odpad na tuzemských skládkách ubývá. Nyní jich je v Česku v provozu zhruba 140, ale stále častěji se zavírají. Řešením je vozit odpad do spaloven, což stojí více peněz. Navíc ani tato zařízení na energetické využití odpadu nemají nyní dostatečnou kapacitu. Zbavit se komunálního odpadu bude proto čím dál dražší, kvůli rostoucím skládkovacím poplatkům i nákladům na přepravu do vzdálenějších míst.

Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.

Vánoční svátky, které jsou za dveřmi, každoročně znamenají zvýšené množství odpadu. Služby města Jihlavy (SMJ) proto v rámci celé Jihlavy posílí svoz papíru a plastu, a to ve dnech od 21. do 23. prosince. A přidají i další termíny svozů.

Kvůli koronaviru je ode dneška do 23. října uzavřený úsek správy poplatku za komunální odpad. Všechny pracovnice uvedeného oddělení jsou v současné době v karanténě. Z tohoto důvodu by veřejnost měla počkat s placením poplatků za komunální odpad.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Objem nevytříděného komunálního odpadu končícího na skládce loni v přepočtu na jednoho obyvatele Jihlavy klesl o 21 kilogramů na 143 kilogramů. Katarína Ruschková z městského odboru životního prostředí řekla, že je to v porovnání s jinými podobně velkými městy v zemi velmi dobrý výsledek. Jihlavě k tomu pomohlo plošné zavedení sběru biologicky rozložitelného odpadu, kupříkladu trávy. Město také začalo obyvatele nabádat ke snížení četnosti vývozu běžných popelnic.

Sdružení obcí Vysočiny zastupující 95 sídel požaduje přijetí odkládaného nového zákona o odpadech. Obce chtějí znát pravidla, aby mohly chystat dlouhodobé investice. Současný stav legislativní nejistoty podle nich nahrává lobbistickým zájmům některých podnikatelů a mohl by vést k podstatnému zvýšení poplatků za odpad pro obyvatele. Předseda sdružení a jihlavský primátor Rudolf Chloupek (ČSSD) to minulý týden uvedl v otevřeném dopisu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Sdružení o tom informovalo dnes.

Od začátku března platí v Jihlavě změny v nakládání s odpady. Je spuštěn celoplošný svoz bioodpadu, velkou změnou bude četnost vývozu nádob na směsný komunální odpad; podle nových pravidel to bude jednou za dva týdny. To se dotkne i poplatků za vývoz, od roku 2017 je schválena sleva na poplatku 70 korun na osobu. V naší anketě se dvě třetiny respondentů obávají toho, že vývoz černých popelnic jedno za 14 dní nebude dostačující. Jaký se je názor jihlavských zastupitelů? Jakou optikou na tuto problematiku nahlížejí?