Čerstvě osmnáctiletý sprinter Eduard Kubelík se atletice věnuje od podzimu 2018, tedy teprve rok a půl. Přesto je z něj dvojnásobný mistr České republiky a sbírá jednu medaili za druhou. Student jihlavské průmyslovky bydlí v Třešti, závodí za klub Atletika Jihlava. Jak na jeho úspěchy reaguje okolí? Kdo ho k atletice přivedl? Má před závody nějaký rituál? Nejen na to jsme se ho zeptali v rozhovoru.
Eduarde, máte za sebou hodně úspěšné dva týdny. Během nich jste získal na tuzemských mistrovství celkem tři medaile – na juniorském zlato na dvoustovce a stříbro na šedesátce, naposledy zlato na seniorské dvoustovce. Pociťujete ve svém okolí nějaké změny nebo zvýšený zájem o vaši osobu? Jak je vám to příjemné?
Ani ne, sice mi teď každej většinou gratuloval, ale nepociťuju nějaké velké změny.
Jak jste své úspěchy oslavil? Odkud všude jste přijímal gratulace?
Ani se to nějak neoslavovalo, pro mě taková oslava byl spíš konečný odpočinek, gratulace byly odevšad - od rodičů, kamarádů až po učitele občanky ve škole.
Jaké jsou na vaše úspěchy odezvy se strany atletické veřejnosti, zejména po zlatu na šampionátu dospělých?
To já moc nevím, ale řekl bych že to nečekali, stejně jako já.
Co pro vás tento úspěch znamená osobně?
No je to super, vůbec jsem nečekal, že se něco takového může stát, ale nechci, aby to byl můj vrchol, myslím si, že mám na víc, a tak se pojede dál.
Nebudou si na vás soupeři dávat větší pozor? Už nejste jen velkým talentem, ale možná vyzyvatelem těch největších českých jmen?
Určitě teď budou, už ví, kdo jsem a co běhám, ale nevím, jestli budu už teď vyzyvatelem, to se všechno ukáže v letní sezoně.
Na které trati se cítíte nejlépe? Je to dvoustovka, kde jste doposud slavil největší úspěchy?
To určitě ano, na šedesátku nemám ještě takovou techniku, na dvoustovce to můžu dohnat svojí rychlostí, ale asi takovej hlavní faktor bude to, že tam víc vyhrávám, třeba se to v létě změní na stovku, to se ještě uvidí.
Je o vás známo, že soustavně se atletice věnujete krátce, zhruba rok a půl. Čím to je? Genetika, talent, výjimečná tréninková morálka? Kde tkví základ vašeho úspěchu?
Asi tak nějak všechno, sice nevím, kde by se vzala ta genetika, ale někde v rodině to asi bude, protože už odmala jsem běhal rychle, ale to hlavní bude, že to člověka musí bavit.
Tíhnul jste ke sportu odmalička? Popište mi svou cestu k atletice.
Už odmala jsem dělal sporty, začalo to fotbalem, kterej jsem taky dělal nejdéle, ale ten už mě moc nebavil, jinak jsem mezitím chodil za školu hrávat i volejbal a basketbal.
Je někdo, komu byste chtěl za svoje úspěchy poděkovat?
Ano, asi nejvíc Jiřímu Švecovi, který mezi náma už, bohužel, není, a to za to, že mě vůbec k atletice přivedl a co všechno absolvoval. Určitě chci taky poděkovat svojí současné trenérce za to, že se mě ujala, a takhle dobře to dopadlo. Velké díky rodičům za podporu, a mému kamarádovi Mikymu, se kterým jezdím takhle na spoustu závodů.
Jaké důležité závody vás v nejbližší době čekají? Jaké další cíle si před sebe kladete? Co třeba Olympijské hry v Tokiu?
Teď konečně žádné, sezona začne zase až v květnu, jinak cíle jsou být co nejlepší, pokusím se se štafetou splnit limit mistrovství světa, a pak asi i zopakovat moje výkony na venkovním MČR. Do Olympijských her mám ještě daleko, jsem zatím junior, a ještě tenhle a příští rok budu, ale bylo by super se tam jednou dostat, a budu dělat vše, aby se to jednou třeba mohlo stát.
Máte nějaký sportovní idol? Máte před závody nějaký rituál?
Asi ne úplně, ale nejblíž tomu asi bude Justin Gatlin, má techniku, kterou já ne, a navíc už běhá dost dlouho, taky bych chtěl mít takovou formu tak dlouho jako on. Rituál asi uplně ne, prostě normální rozcvička a pak soustředění hlavně na běh.
Kam momentálně chodíte na školu? Máte představu, co byste chtěl v budoucnu (kromě atletiky) dělat?
Momentálně jsem na průmce v jihlavě, konkrétně na oboru elektrotechnik, a už se i pár lidí z atletiky ptalo, co do budoucna, ale to zatím ani já nevím.
Jak se daří atletiku časově kombinovat s pravidelnou školní docházkou?
Docela dobře, tréninky mi vychází většinou hned po škole, ale musím si kontrolovat docházku, protože jsou různá soustředění, to se počítá jako normální absence, takže si to musím hlídat, abych to pak nemusel řešit.
Máte čas věnovat se ještě něčemu jinému? Máte ještě jiné zájmy?
Ani moc ne, mám rád volejbal, ale není čas na to si ho ani sem tam zahrát.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
