DRBNA HISTORIČKA: Německá Jihlava vítala vojáky z říše, v českých rodinách doma panoval smutek

Důvod všech těch oslav získal zakrátko viditelnou podobu. Po deváté hodině přijela do houstnoucí atmosféry na náměstí první vozidla 4. pancéřové divize a SS-standardy Deutschland. Později lehké tanky, transportéry a nákladní automobily. Vojáci v německých uniformách chodili kolem bojové techniky, Jihlavané se osmělovali a přicházeli blíž.

Jedno velké vítězství 

Připomeňme, že se psal rok 1939 a kalendář ukazoval středu 15. března. Chvílemi padal vlhký sníh, ale to vůbec nevadilo Jihlavanům německé národnosti. Radovali se, jásali a budoucnost německého národa viděli v optimistických barvách. Obsazení Jihlavy brali jako jedno obrovské vítězství. Češi naopak v drtivé většině seděli doma v obavách, nebylo jim do řeči a obrazně řečeno hleděli do země.

„Němci byli nadšením bez sebe. Slavilo se doma i v úřadech, německé rodiny pekly koláče a ženy nosily vojákům horký čaj, polévku, něco k snědku. Lidi hlavně na horním náměstí křičeli a mávali vlaječkami. Bylo hodně rušno a situace se začala zklidňovat až kolem poledne,“ vzpomněla si tehdy sotva padesátiletá Kateřina Schwarzová z domu na jižní straně náměstí.

Hrůza na vlastní kůži 

„Pro české obyvatele to byl začátek nejkrušnější doby dějinách,“ shrnul jihlavský historik Zdeněk Jaroš. Mnozí pocítili hrůzu a děs na vlastní kůži hned první den okupace. Kolem 20. hodiny začala v Jihlavě operovat zvláštní skupina gestapa, která ještě odpoledne v Brně obsazovala policejní ředitelství, telefonní ústřednu, sídlo rozhlasu a další strategická místa. Příslušníci gestapa téže noci v Jihlavě bušili na dveře domů a bytů a odváděli osoby, které někdo krátce předtím udal. Z takových míst byl slyšet křik a pláč. Některé zatčené jejich blízcí viděli naposled.

Jihlavané zdraví 15. března 1939 u morového sloupu na náměstí posádku německého transportéru. Reprofoto: poskytl Stanislav Jelínek

„Patnáctého března 1939 jsme šli ráno jako každý jiný den do školy. Padal mokrý sníh a lepil se na tváře. Na ulicích postávaly hloučky německých ordnerů v kožených pláštích, holínkách a s klobouky. Pochmurná atmosféra. Po škole domů přišel za tatínkem Němec Hoffman s kumpány a tatínkovi rozkázal, aby si do nemocnice zašel pro věci a ihned předal místa ředitele a primáře. Doktor Hoffman okamžitě převzal tatínkovy funkce. Byl to politik a špatný chirurg, vyhýbali se mu i jihlavští Němci,“ připomněl svého otce téhož jména ve svých pamětech rovněž lékař a později mezinárodně uznávaný onkolog Vítězslav Horn junior (1929 – 2016).

Podle pátera Oldřicha Meda z jihlavské farnosti sv. Jakuba se 15. března 1939 zcela zhroutila Československá republika. „Jihlava se stala součástí třetí říše pod názvem Protektorat Böhmen und Mähren o to víc, že kdysi za vládního komisaře se rychle stala z německé českou a teď ještě rychleji z české ryze německou,“ připomněl Oldřich Med nepřátelství mezi místními Čechy a Němci.

Od prvních hodin protektorátu nastala tuhá germanizace, spojená se zatýkáním českých politických a hospodářských špiček. „Všechno směřovalo k totálnímu poněmčení města. Přispívaly k tomu i velké vojenské přehlídky a parády, jichž se v průběhu okupace účastnili nejvyšší představitelé Třetí říše, například K. H. Frank a Seysse-Inquart,“ upřesnil historik Jaroš.

Dodal, že tragický osud tisíců Jihlavanů potvrzuje i návrat pouhých dvaatřiceti jihlavských Židů z původních asi 1 200.