Polovinu dětí v kojeneckých ústavech tvoří Romové, důvod je hlavně sociální
Téměř polovinu dětí v takzvaných kojeneckých ústavech tvoří romské děti. Letos na jaře v domovech pro děti do tří let vyrůstalo celkem 410 chlapců a děvčat, z nich 189 romského původu. Důvody pro jejich umístění do zařízení byly většinou sociální. Roli hraje i nastavení systému péče, nedostatečná prevence odebírání z rodin a předsudky. Ve výročních zprávách o dětských domovech pro děti do tří let to uvádí ministerstvo práce. Domovy pro malé děti fungují jako zdravotnická zařízení. Provoz by měly ukončit na konci příštího roku. V případě potřeby by se o děti měli postarat pěstouni.
„V dětských domovech pro děti do tří let je romských dětí téměř čtrnáctkrát více, než odpovídá podílu romských dětí v dětské populaci," uvádí zpráva. Vychází z údajů ministerstva školství. Podle jeho zjištění romské děti tvoří asi 3,7 procenta žáků základních škol. Resort práce předpokládá, že mezi mladšími dětmi bude podíl zhruba stejný.
Ministerstvo práce mapovalo letos na jaře situaci ve všech 23 zařízeních. Bylo v nich celkem 410 dětí. Dvěma třetinám z nich byly víc než čtyři roky, třem z deseti dětí dokonce víc než sedm let. Chlapců a děvčat romského původu vyrůstalo v kojeneckých ústavech 189, tvořili 46 procent osazenstva. „Podíl dětí romského či poloromského původu byl vysoký ve všech věkových kategoriích," uvádí zpráva. U kojenců do jednoho roku dosahoval podíl 37 procent. Nejvyšší byl pak u dětí od čtyř do sedmi let, a to 53 procent.
Loni na jaře tvořily romské děti 48 procent osazenstva kojeneckých ústavů, bylo jich v zařízeních 219. V roce 2021 činil podíl chlapců a děvčat romského původu 53 procent, v domovech jich vyrůstalo 275.
Děti s handicapem
Podle zpráv je většina romských dětí v zařízeních pravděpodobně ze sociálních důvodů. Zdravotní postižení má totiž necelá čtvrtina romských chlapců a děvčat. Autoři navíc podotýkají, že i handicapované děti běžně žijí v rodinném prostředí. V předminulé zprávě ministerstvo práce píše, že riziko umístění do dětského domova pro děti do tří let je u romských chlapců a děvčat až třikrát vyšší než u dětí s postižením.
Podle letošní zprávy roli hraje legislativní, koncepční i institucionální nastavení systému. Nedostatečná je prevence umisťování do zařízení, chybí právní zastoupení v rodinném a opatrovnickém soudnictví. „K nadreprezentaci romských dětí v ústavní péči rovněž přispívají faktory, jako jsou chudoba, diskriminace v oblasti bydlení, nižší zájem či neochota přijímat romské děti do pěstounské péče a nízká míra návratu dětí do rodin," uvedli autoři.
Vyloučit se podle nich nedají předsudky o romských dětech a rodičích či výchově v romských rodinách, které "zde mají dlouhou historii". Resort poukazuje na přístup za první republiky a za komunistického režimu. Zmiňuje zákon z roku 1927 o potulných cikánech, který vedl i k odebírání a převýchově dětí. Připomíná snahy o převýchovu a asimilaci v socialistické společnosti s doporučeními k oddělování romských dětí ve zvláštních školách i dětských domovech.
