Nicolas Kourek je obyčejně neobyčejný člověk, kterého možná znáte i ze svého okolí. Patří k lidem, kteří dokazují, že zajímavý kulturní život nemusí vznikat jen ve velkých městech. Podporuje rozvoj kulturní komunity i sousedských vztahů a s Jihlavou zůstává úzce spjatý. Podílel se na několika dokumentárních filmech a získal za svou práci také ocenění.

Dokumentární film Dajori, který natočili Martin Páv a Nicolas Kourek, patří k nejvýraznějším českým dokumentům poslední doby. Citlivý, silný a lidsky přesný snímek sleduje osudy romské rodiny Hučkových a ukazuje solidaritu, lásku i péči. Nabízí pohled na rodinu, mateřství, chudobu i lidskou důstojnost.

Před 30 lety, v noci z 13. na 14. května 1995, vnikli čtyři skinheadi do domku romské rodiny ve Žďáru nad Sázavou, kde začali demolovat nábytek. Majitel domu Tibor Berki se snažil násilníkům v řádění bránit a jeden z útočníků ho vzápětí několikrát udeřil baseballovou pálkou do hlavy. Dvaačtyřicetiletý otec pěti dětí po převozu do nemocnice zemřel na krvácení do mozku. Tři pachatelé byli zadrženi následující den, čtvrtý se policii přihlásil sám.

Vláda přijala definici anticikanismu, tedy protiromských postojů. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána. Řekla to na tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové jde o správný krok, jak odmítnout jakékoli předsudečné a stereotypní chování proti romské menšině v Česku.

Už popáté vlaje od začátku tohoto pracovního týdne na jihlavské radnici romská vlajka. Děje se tak v rámci Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna.

Téměř polovinu dětí v takzvaných kojeneckých ústavech tvoří romské děti. Letos na jaře v domovech pro děti do tří let vyrůstalo celkem 410 chlapců a děvčat, z nich 189 romského původu. Důvody pro jejich umístění do zařízení byly většinou sociální. Roli hraje i nastavení systému péče, nedostatečná prevence odebírání z rodin a předsudky. Ve výročních zprávách o dětských domovech pro děti do tří let to uvádí ministerstvo práce. Domovy pro malé děti fungují jako zdravotnická zařízení. Provoz by měly ukončit na konci příštího roku. V případě potřeby by se o děti měli postarat pěstouni.

Stand-up komik Daniel Ferenc před nedávnem upozornil na absurdní chování Romů, kteří se bouří po tragické události v Brně proti Ukrajincům a na demonstracích vystupují po boku těch, kteří dlouhodobě proti Romům brojili. Za to si vyslechl ostrou kritiku od části Romů. Sám přitom z komunity pochází. Jak vnímá kritiku na svou osobu a chybí podle něho v tuzemsku autorita, která by situaci uklidnila? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Romské organizace, romští studenti i vládní zmocněnkyně pro romské menšiny se ohradili proti výrokům senátorky Jany Zwyrtek Hamplové (za Nezávislé) o tom, že by školy mohly vytvářet pro romské děti v jejich zájmu samostatné třídy. Podle nich jsou vyjádření senátorky projevem rasismu a segregace. Zwyrtek Hamplovou kritizovali také zástupci vládních stran.

Tohle se skutečně nepovedlo. Průvod oblíbených alpských strašidel – krampusů ulicemi Jihlavy se v neděli večer zvrtl v poněkud hořký zážitek. Na svědomí to mají zejména romští výrostci, kteří přítomné čerty tahali za rohy, kabáty a zvonce. Vrcholem pak bylo fyzické napadení v garážích Cityparku.

Nejen Kramolín na Třebíčsku, ale i osada Pouště poblíž Třeště má posloužit jako útočiště ukrajinským Romům. Alespoň podle teorií a spekulací, které jsou přiživovány na sociálních sítích. Starosta Třeště Vladislav Hynk ale říká, že na místě žádní uprchlíci nejsou a pokud budou, tak jen po krátkou dobu.