V Jihlavě je i v těchto mrazivých dnech několik volných lůžek v noclehárně pro lidi bez domova. Plně obsazená není ani ubytovna ve Žďáru nad Sázavou. Ve žďárském domě sociálních služeb stoupla poptávka po teplém oblečení, dekách a lůžkovinách. V Havlíčkově Brodě mohou lidé bez přístřeší přečkat mrazivé noci na takzvané teplé židli. Tuto možnost teď využívají tři až čtyři lidé. ČTK to zjistila od provozovatelů a zástupců radnic.

V Česku roste počet dětí s postižením, které se místo běžné školní docházky učí doma. Podle poradního orgánu ombudsmana za to může nedostatek speciálních tříd při základních školách. Další děti pak musí dojíždět do vzdálených institucí, což zhoršuje jejich vzdělávací i sociální podmínky. Ombudsman proto vyzývá stát k odstranění překážek bránících vzniku speciálních tříd přímo v běžných školách.

Před 30 lety, v noci z 13. na 14. května 1995, vnikli čtyři skinheadi do domku romské rodiny ve Žďáru nad Sázavou, kde začali demolovat nábytek. Majitel domu Tibor Berki se snažil násilníkům v řádění bránit a jeden z útočníků ho vzápětí několikrát udeřil baseballovou pálkou do hlavy. Dvaačtyřicetiletý otec pěti dětí po převozu do nemocnice zemřel na krvácení do mozku. Tři pachatelé byli zadrženi následující den, čtvrtý se policii přihlásil sám.

V krajské Jihlavě pomáhá lidem bez domova přečkat mrazivé noci středisko u Žižkovy ulice, které jinak funguje jako místo, kde se přes den mohou umýt nebo si uvařit. Strávit noc tam teď na takzvané teplé židli může až deset lidí, plně obsazeno zatím nebylo. Ilona Loužecká z havlíčkobrodského spolku Českého červeného kříže, který chod budovy zajišťuje, řekla, že se tato možnost přenocování otevírá po dohodě s novým nízkoprahovým centrem s noclehárnou v Čajkovského ulici.

Na Vysočině jsou noclehárny pro lidi bez domova v krajské Jihlavě a ve Žďáru nad Sázavou. V Třebíči a v Havlíčkově Brodě mohou zájemci přečkat noc v teple na židli, pokud je venku hodně chladno. Z pěti největších měst v kraji zatím možnost ubytování nebo přenocování pro tyto lidi nemá jen šestnáctitisícový Pelhřimov.

Vláda přijala definici anticikanismu, tedy protiromských postojů. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána. Řekla to na tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové jde o správný krok, jak odmítnout jakékoli předsudečné a stereotypní chování proti romské menšině v Česku.

Téměř polovinu dětí v takzvaných kojeneckých ústavech tvoří romské děti. Letos na jaře v domovech pro děti do tří let vyrůstalo celkem 410 chlapců a děvčat, z nich 189 romského původu. Důvody pro jejich umístění do zařízení byly většinou sociální. Roli hraje i nastavení systému péče, nedostatečná prevence odebírání z rodin a předsudky. Ve výročních zprávách o dětských domovech pro děti do tří let to uvádí ministerstvo práce. Domovy pro malé děti fungují jako zdravotnická zařízení. Provoz by měly ukončit na konci příštího roku. V případě potřeby by se o děti měli postarat pěstouni.

Romské organizace, romští studenti i vládní zmocněnkyně pro romské menšiny se ohradili proti výrokům senátorky Jany Zwyrtek Hamplové (za Nezávislé) o tom, že by školy mohly vytvářet pro romské děti v jejich zájmu samostatné třídy. Podle nich jsou vyjádření senátorky projevem rasismu a segregace. Zwyrtek Hamplovou kritizovali také zástupci vládních stran.

K omezení nenávistných projevů může podle expertů přispět postoj autorit, podpora respektu vůči ostatním nebo obrana proti dezinformačním kampaním. Mezi klíčové kroky patří také vyjasňování rozdílu mezi svobodou slova a nenávistnými projevy, podpora přímé komunikace mezi jednotlivými skupinami, shodovali se odborníci na senátní konferenci o rizicích a možnostech prevence hate speech.

Veřejnou debatu o homosexuálních partnerstvích odmítá víc než třetina lidí v Česku, výrazně častěji muži. Ještě větším tabu je pro Čechy menstruace, podle téměř čtvrtiny by se nemělo ve společnosti mluvit o neplodnosti a rovnosti žen a mužů. Nejméně z vybraných témat lidé odmítají veřejnou debatu o domácím násilí, sexu a psychických onemocněních. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research, dotazovala se víc než tisícovky Čechů.