Absurdní referendum posunulo Řecko ke kapitálovým kontrolám a možná i drachmě
ECB došla trpělivost. Ne úplně… tak, že by za sebou jednou pro vždy zabouchla dveřmi. Centrální bankéři se ale tentokrát na místo pravidelné dávky cukru rozhodli oprášit bič. A není po pravdě příliš čemu se divit. Řecká strana si během víkendu dál trvala na svém a v klíčových reformních bodech již nechtěla ustoupit ani o píď. Neuspěla tak logicky se svojí žádostí o natažení současného záchranného programu (za horizont 30.6.) ani s žádostí o poskytnutí překlenovací půjčky. Rozhodnutí o uspořádání referenda na 5. července tak v zásadě bylo rozhodnutím nesplatit na konci měsíce včas peníze Mezinárodnímu měnovému fondu.
To byla pro ECB poslední kapka do ohně a rozhodla se Řekům nenavyšovat přístup k záchranným penězům (programu ELA) - to jinými slovy znamenalo, že další výběry z bankomatů by banky neměly čím vykrývat. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér a centrální banka do 7. července nechaly banky a celé řecké finanční trhy natvrdo zavřít. Omezení na výběr peněz jsou velice tvrdá a z bankomatu Řekové nedostanou víc jak 60 eur za den.Co se může dít dál?
Po referendu, ve kterém by Řekové řekli ano členství v euru, může být řecký premiér daleko ochotnější dělat kompromisy a mohlo by dojít k rychlé dohodě. To je ale ten nejoptimističtější scénář. Dokud dohoda nebude, nebudou pravděpodobně uvolněny ani kapitálové kontroly a tvrdá omezení výběru peněz z bankomatů. Čím déle to bude trvat, tím větší je šance, že Athény nakonec k běžnému fungování budou muset zavést paralelní měnu (kterou by například stát začal vyplácet státní zaměstnance). Naděje na pozitivní obrat by výrazně klesla 20. července, kdy mají Athény splatit více jak 3 mld. eur přímo ECB.
V mezičase bude důležité a zajímavé sledovat nákazu na ostatních trzích. Je pravděpodobné, že euro zůstane pod tlakem, zatímco výnosy na jihu eurozóny půjdou vzhůru. Investoři do této chvíle riziko (ne)dohody spíše podceňovali. Otázkou je, jak výrazná reakce bude - prozatím není nijak dramatická. Každopádně klíčové bude sledovat to, jak moc se v následujících hodinách a dnech roztáhnou rizikové marže u španělských či italských vládních dluhopisů.
Napsal: Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
