Okresní soud v Jihlavě: Vitásková dostala podmínku kvůli jmenování Vesecké
Okresní soud v Jihlavě vyměřil bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců za zneužití pravomoci úřední osoby. Vitásková ještě jako šéfka ERÚ jmenovala další místopředsedkyní úřadu Renátu Veseckou, ačkoli nesplňovala zákonnou podmínku sedmileté praxe v energetice. Rozsudek není pravomocný. Obhájce Vitáskové se na místě odvolal. Státní zástupce si ponechal lhůtu.
Vesecká už dřív před soudem tvrdila, že potřebnou praxi, kterou požaduje energetický zákon, získala při řešení soudních případů týkajících se energetiky. Soud takovou argumentaci neuznal. Rozhodně ve své praxi nepřicházela do intenzivního kontaktu s energetickými případy, řekl soudce Zdeněk Chalupa. Odůvodnil to informacemi získanými z předchozích pracovišť Vesecké, která byla i nejvyšší státní zástupkyní, i výpovědí Marie Benešové, také bývalé nejvyšší státní zástupkyně. Vitásková se samotného vyhlášení rozsudku nezúčastnila.
Soud vyhověl obžalobě, kterou podal státní zástupce Kamil Špelda, jen částečně. Špelda původně Vitáskovou vinil i z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Škoda v podobě vyplacené mzdy a odvodů podle soudu nevznikla, i když jmenování Vesecké nebylo platné. Pro úřad fakticky pracovala, proto jí náleží odměna. „Škoda ve smyslu zmenšení majetku České republiky nevznikla, tudíž nelze dovodit trestní odpovědnost obžalované,“ řekl Chalupa.
Vitásková v minulosti kritizovala státní podporu solární energetiky. Miloš Zeman ji označil za bojovníka s takzvanými solárními barony a 28. října ji udělil státní vyznamenání, medaili za zásluhy I. stupně.
Vesecká podle něho přesto získala neoprávněný prospěch v podobě vyššího platu a dalších výhod, které by neměla, pokud by na úřadu působila jen ve funkci ředitelky sekce. Tato pozice je nejbližší nižší funkcí na úřadu a není podmíněná praxí. Podle něho byl neoprávněný prospěch Vesecké menší než 500 tisíc korun.
Obhájce Vitáskové požadoval zproštění obžaloby. Státní zástupce pro ni chtěl nepodmíněný trest 3,5 roku vězení. Soudce uložený nižší trest odůvodnil i délkou soudního řízení, které začalo v lednu 2016. Soud ale musel počkat na rozhodnutí o ústavní stížnosti a o výsledku jiného řízení, ve které hrozilo Vitáskové 8,5 roku vězení. Vrchní soud v Olomouci ji ale letos obžaloby zprostil. Ústavní soud stížnost na nezákonnost domovních prohlídek a proti příslušnosti k jihlavskému soudu na jaře zamítl.
