Před 14 lety byl zatčen heparinový vrah. V brodské nemocnici zabil sedm pacientů
Dnes si připomínáme jedno neveselé výročí. 1. prosince 2006 byl zadržený takzvaný heparinový vrah Petr Zelenka, který má na svědomí 7 vražd a 10 pokusů o vraždu, které měl spáchat od května do září 2006 na ARO havlíčkobrodské nemocnice za pomoci podávání silných dávek heparinu pacientům v bezvědomí. Ke všem uvedeným činům se později u soudu přiznal.
Narodil se v roce 1976 v Jihlavě jako prvorozené dítě do rodiny středoškolsky vzdělaných rodičů. Má mladší sestru. Vystudoval střední zemědělskou školu v Jihlavě a poté záchranářskou nástavbu v Brně.
Po absolvování studia vystřídal více zaměstnání ve zdravotnicví, ale pro nespolehlivost a absence byl opakovaně propuštěn.
V roce 1998 začal pracovat jako zdravotník na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě.
V roce 2005 při zaměstnání odmaturoval v oboru všeobecná zdravotní sestra a počátkem roku 2006 začal pracovat jako vedoucí sesterských směn na ARO. Po rozvázání pracovního poměru odešel do nemocnice v Jihlavě.
Zdravotník z havlíčkobrodské nemocnice v zaměstnání dle svých slov pociťoval tíseň a také jistý druh profesního vyhoření, jeho partner si našel novou práci, kvůli které musel být mimo společný domov, a především dospěl k rozhodnutí, že svou homosexuální orientaci odhalí rodičům. S novou skutečností se těžce srovnával především jeho otec.
Období krize a konfliktů Zelenka řešil alkoholem, po němž byl buď plačtivý a sklíčený nebo propadal agresivním výbuchům chování, kdy začal po hádce s partnerem ničit vybavení bytu.
Jeho první pokus o vraždu nevyšel
Jeho vnitřní potřeba destrukce se začala projevovat i navenek. V květnu 2006 se pokusil o první vraždu; muži upoutanému na lůžku podal heparin, s odstupem času celkem třikrát po 5 ml injekčně. Muž však přežil. První obětí se tak stal muž ve věku 68 let, kterému podal Zelenka heparin dvakrát.
Výběr obětí nebyl nijak specifický a jak později sám vypověděl, aplikoval heparin zrovna tomu, na koho to padlo a ke komu měl lepší přístup, aby nebyl odhalen. Komplikace a případná smrt na anesteziologicko-resuscitačním oddělení byla „relativně“ běžným stavem, a proto se mu dařilo vraždy bez vyvolání podezření skrývat. Četnost zvláštních úmrtí pacientů přesto nezůstala bez povšimnutí, ale trvalo dlouhý čas, než se podařilo postupným vyvracením hypotéz dojít až k Zelenkovi.
40 případů nevysvětlitelného krvácení
Zelenka byl zadržen v prosinci 2006. Odhalil jej primář nemocnice Pavel Longin, který srovnal rozpis služeb s daty krvácení pacientů. Dle jeho slov byl z 40 případů nevysvětlitelného krvácení v 23 případech podán heparin, z toho měl právě Zelenka třiadvacetkrát službu v nemocnici. Zelenka se u soudu ke svým činům přiznal.
21. února 2008 byl rodák z Jihlavy Petr Zelenka soudcem Jiřím Vackem z královehradeckého krajského soudu shledán vinným a odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí. Trest potvrdil i odvolací Vrchní soud v Praze. Zelenka poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, který je však odmítl. Podal i ústavní stížnost, kterou však v listopadu 2009 Ústavní soud odmítl.
Na svobodu nejdříve v roce 2038
Později policie pojala důvodné podezření v případě dalších tří vražd a jednoho pokusu o ni, případy však odložila vzhledem k tomu, že již byl odsouzen k výjimečnému trestu. Na svobodu může být Zelenka podmíněně propuštěn nejdříve v roce 2038.
Před soudem stanul i tehdejší ředitel nemocnice Josef Pejchl, obviněný z neohlášení Zelenkovy vraždy. Dostal podmínečný trest, který však odvolací soud v Pardubicích v říjnu 2008 zrušil.
