Buch, buch, rány palicemi a páčení železnými sochory z ničeho nic narušily velebné ticho zasněženého hřbitova u kostela sv. Ducha v místě dnešních Smetanových sadů. Kalendář na jihlavské faře sv. Jakuba ukazoval polovinu ledna 1892, když zedníci udělali do hřbitovní zdi první průlom.

Husitský vojevůdce, který nebyl nikdy poražen a jenž budí emoce i 600 let po své smrti - Jan Žižka z Trocnova. Někdejší žoldnéř a pozdější boží válečník, z jehož života je podrobně zmapováno pouze šest posledních let, byl někdy oslavován, jindy zatracován. Kroniky a další literární díla vesměs neskrývají obdiv k jeho válečnickému umění, nicméně se těžko smiřují s krutostmi během dobývání, drancování a vypalování měst. Jan Žižka zemřel před 600 lety, 11. října 1424, nedaleko od Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Bylo mu 63 nebo 64 let. O tom, jak velká byla tehdy jeho autorita, svědčí slova Starého letopisu českého: „A jeho lid přijal jméno sirotci, jako by jim zemřel otec".

Drbna historička, rubrika, která čtenáře seznamuje se zajímavými historickými událostmi města Jihlavy, je opět tady. Dneska si připomeneme prostranství u kostelíka sv. Ducha, které sloužilo také jako hřbitov. Text Ladislava Vilímka se svolením Lea Švančary připravil nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána.

Bez Starých Hor by Jihlava nikdy nebyla nazývána hornickým městem. Ponořme se tedy do dějin městské čtvrti, ve které sice statisticky zásadní počet jihlavských obyvatel nežije, ale svým významem je pevně ukotvena v historii krajského města. Téma dle předlohy Ladislava Vilímka zpracoval nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána.

Dnes se v rubrice Drbna historička budeme věnovat nepřehlédnutelné dominantě Jihlavy, majestátnímu kostelu sv. Jakuba Většího. Téma zpracoval nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána s využití textů historika Ladislava Vilímka.

Během našich toulek jihlavskou historií jsme se už podrobně věnovali tramvajím, nemocnicím... Dneska si dáme ryze letní téma - rybníky a plovárny. Jak se dozvíte z následných řádků, v minulosti bylo možností k osvěžení dostatek, zato současnost nám příliš radosti nedělá. Téma připravil nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána, když jako zdroj využil texty Ladislava Vilímka.

Fritzovou ulicí procházíme nebo projíždíme každý den, ale málokdo ví, po kom je pojmenována. Stejně tak málo informací bylo i o Fritzově zahradě, která stála na místě dnešní sokolovny. Možná právě proto je opředen zajímavými legendami... Informace o tomto místě shrnul nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána.

Uprostřed průmyslové zóny nedaleko Pávova stojí pozůstatky pověstmi opředeného Karlova zámečku. Jeho podoba se ale nedochovala, můžeme usuzovat pouze z písemných informací a dochovaných mapek. Přečtěte si zajímavou kompilaci čtveřice autorů, které zpracoval nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána.

V další kapitole rubriky Drbna historička se dostaneme i do vzdálenějších dějinných období, než tomu bylo minulé týdny. Nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána nám tentokrát přibližuje, jak a hlavně kde naši předci řešili nemoci a choroby. A že je rozhodně o čem číst, vás přesvědčí následující odstavce.

Po velmi úspěšném úvodním dílu rubriky Drbna historička, který se zabýval osudy dnešního Dělnického domu, přinášíme hned další kapitolu z dějin města Jihlavy. A trochu zrychlíme. Historik Petr Šána se totiž tentokrát podíval pod pokličku jihlavské tramvajové dopravě. Kudy vedla dráha? Jak často tramvaje jezdily? To vše a ještě více se dozvíte z následujících řádků.