DRBNA HISTORIČKA: Německá Jihlava vítala vojáky z říše, v českých rodinách doma panoval smutek

Radostné výkřiky a německá hesla, prapory, výskot, provolávání slávy v němčině, to všechno se slévalo v centru města 15. března 1939 ve velikou oslavu německého národa. Dav rozjásaných jihlavských Němců na zasněženém náměstí mával vlaječkami s hákovými kříži. V ulicích a na náměstí vlály červenobíločerné prapory rovněž s hákovým křížem.
Důvod všech těch oslav získal zakrátko viditelnou podobu. Po deváté hodině přijela do houstnoucí atmosféry na náměstí první vozidla 4. pancéřové divize a SS-standardy Deutschland. Později lehké tanky, transportéry a nákladní automobily. Vojáci v německých uniformách chodili kolem bojové techniky, Jihlavané se osmělovali a přicházeli blíž.
Jedno velké vítězství
Připomeňme, že se psal rok 1939 a kalendář ukazoval středu 15. března. Chvílemi padal vlhký sníh, ale to vůbec nevadilo Jihlavanům německé národnosti. Radovali se, jásali a budoucnost německého národa viděli v optimistických barvách. Obsazení Jihlavy brali jako jedno obrovské vítězství. Češi naopak v drtivé většině seděli doma v obavách, nebylo jim do řeči a obrazně řečeno hleděli do země.

„Němci byli nadšením bez sebe. Slavilo se doma i v úřadech, německé rodiny pekly koláče a ženy nosily vojákům horký čaj, polévku, něco k snědku. Lidi hlavně na horním náměstí křičeli a mávali vlaječkami. Bylo hodně rušno a situace se začala zklidňovat až kolem poledne,“ vzpomněla si tehdy sotva padesátiletá Kateřina Schwarzová z domu na jižní straně náměstí.
Hrůza na vlastní kůži
„Pro české obyvatele to byl začátek nejkrušnější doby dějinách,“ shrnul jihlavský historik Zdeněk Jaroš. Mnozí pocítili hrůzu a děs na vlastní kůži hned první den okupace. Kolem 20. hodiny začala v Jihlavě operovat zvláštní skupina gestapa, která ještě odpoledne v Brně obsazovala policejní ředitelství, telefonní ústřednu, sídlo rozhlasu a další strategická místa. Příslušníci gestapa téže noci v Jihlavě bušili na dveře domů a bytů a odváděli osoby, které někdo krátce předtím udal. Z takových míst byl slyšet křik a pláč. Některé zatčené jejich blízcí viděli naposled.
Jihlavané zdraví 15. března 1939 u morového sloupu na náměstí posádku německého transportéru. Reprofoto: poskytl Stanislav Jelínek„Patnáctého března 1939 jsme šli ráno jako každý jiný den do školy. Padal mokrý sníh a lepil se na tváře. Na ulicích postávaly hloučky německých ordnerů v kožených pláštích, holínkách a s klobouky. Pochmurná atmosféra. Po škole domů přišel za tatínkem Němec Hoffman s kumpány a tatínkovi rozkázal, aby si do nemocnice zašel pro věci a ihned předal místa ředitele a primáře. Doktor Hoffman okamžitě převzal tatínkovy funkce. Byl to politik a špatný chirurg, vyhýbali se mu i jihlavští Němci,“ připomněl svého otce téhož jména ve svých pamětech rovněž lékař a později mezinárodně uznávaný onkolog Vítězslav Horn junior (1929 – 2016).
Všechno směřovalo k totálnímu poněmčení města. Přispívaly k tomu i velké vojenské přehlídky a parády, jichž se v průběhu okupace účastnili nejvyšší představitelé Třetí říše, například K. H. Frank a Seysse-Inquart.
Podle pátera Oldřicha Meda z jihlavské farnosti sv. Jakuba se 15. března 1939 zcela zhroutila Československá republika. „Jihlava se stala součástí třetí říše pod názvem Protektorat Böhmen und Mähren o to víc, že kdysi za vládního komisaře se rychle stala z německé českou a teď ještě rychleji z české ryze německou,“ připomněl Oldřich Med nepřátelství mezi místními Čechy a Němci.
Od prvních hodin protektorátu nastala tuhá germanizace, spojená se zatýkáním českých politických a hospodářských špiček. „Všechno směřovalo k totálnímu poněmčení města. Přispívaly k tomu i velké vojenské přehlídky a parády, jichž se v průběhu okupace účastnili nejvyšší představitelé Třetí říše, například K. H. Frank a Seysse-Inquart,“ upřesnil historik Jaroš.
Dodal, že tragický osud tisíců Jihlavanů potvrzuje i návrat pouhých dvaatřiceti jihlavských Židů z původních asi 1 200.
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
SpolečnostJihlavskou Charitu od září povede Martina Hynková. Pracovala i v azylovém domě
SpolečnostFasádu Horácké arény začínají zdobit dlouho očekávané štítky se jmény dárců
SpolečnostV Brzkově si mohou oddechnout, těžba uranu tam po deseti letech už nehrozí
Plzeňská Drbna











Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené