Miloval Afriku, podlehl malárii. Na zemřelého zoologa Aleše Tomana vzpomínají nejen jihlavské osobnosti

Oblíbený zoolog pocházel z Prostějovska, do Jihlavy se přestěhoval po skončení studií na přírodovědecké fakultě v Olomouci, kde vystudoval obor systematická biologie a ekologie. Aleš Toman řadu let pracoval jako zoolog v jihlavské a také plzeňské zoologické zahradě. Lidé ho mohli znát i coby vedoucího jihlavského útulku pro opuštěná a nalezená zvířata. 

Největší láska? Afrika!

Jeho velkým koníčkem byla třeba i ornitologie. Největší vášní však pro něj byl africký kontinent, kam se poprvé podíval v roce 1993. Od roku 1999 jezdil do Afriky pravidelně každý rok, věnoval se tam natáčení dokumentů a také ho zde zaměstnávala průvodcovská činnost. 

Vzpomínky na Aleše Tomana 

Úmrtí Aleše Tomana zasáhlo třeba plzeňskou zoologickou zahradu, kde Toman pracoval jako zoolog. Konkrétně to bylo v době, kdy se v zahradě stavěly africké expozice a přijížděli a zabydlovali se nosorožci, hrošíci nebo žirafy. 

„ALDO! Takhle NÉÉÉ! Stejně si pořád myslím, že se z té své Afriky vrátíš," smutní výrazná osobnost Prázdnin v Telči nebo jihlavského Havíření Milan Kolář.

Na svého kamaráda a kolegu vzpomíná na Facebooku třeba i dlouholetý ředitel Zoo Jihlava Vladislav Jiroušek. „Odešel můj zoolog, můj kamarád. Je to realita, nebo jen špatný sen. Byl se mnou poprvé v Africe, ta se mu nakonec stala osudnou. Ještě po návratu mne psal, byl v pohodě. To se naše zdravotnictví moc nevytáhlo. Jsme na cestách, Aleši svíčka vobytce pro tebe stále svítí a bude ještě dlouho." 

S Alešem Tomanem opakovaně spolupracovala i dlouholetá redaktorka České televize Blanka Poulová. „Zemřel Aleš Toman, skvělý člověk, ochránce zvířat, milovnik Afriky. Mnohokrát jsem s ním natáčela - vždy byl ochotný, milý a uměl! Díky za všechno." 

Více než třicetileté přátelství pojilo Aleše Tomana a Václava Chaloupku - scenáristu, režiséra a publicistu. O Tomanově úmrtí se dle svých slov dozvěděl na Šumavě. Mimo jiné vzpomíná na Tomanovo působení v seriálu Madla a Ťap. „To včerejší ráno si budu dlouho pamatovat. Seděl jsem na brdském vrcholu Nad Maráskem, díval se na panorama Šumavy na obzoru a užíval si pocit alespoň chvilkového klidu a štěstí. Všechno rázem někam zmizelo, když mi přišla nečekaná zpráva. Na malarii zemřel můj kamarád Aleš Toman." Mluví o něm jako o kamarádovi a upřímném člověku.