Už samotná nominace od mých dětí byla osobním vítězstvím, říká Dětský Ámos z Větrného Jeníkova

Jiří Palán si udělal chvilku času a Drbně krátce po soutěži odpověděl na pár otázek.

Na začátku mi dovolte pogratulovat k titulu Dětský Ámos 2019. V této „podsoutěží“ si vás jako vítěze zvolila dětská porota, která umí být asi hodně kritická. Máte radost?

Děkuji za Vaše milé přání. Předám ho dětem, protože to, že se nám v anketě podařilo uspět, je hlavně jejich zásluhou. Již samotná nominace do ankety je pro každého učitele velkým oceněním od dětí. Takže úspěch v kategorii Dětský Ámos je věc, ze které mám obrovskou radost a pro mě je to to nejvíc, co jsem mohl získat.

Vím, že do Zlatého Ámose vás přihlásili deváťáci, kteří se s vámi v hodinách očividně nenudí. Chtěl byste jim za nominaci něco vzkázat? A co byste vzkázal vítězce na Šumavu Pavlíně Kopáčikové?

Ano, přihlásily mě na podzim moje děti s tím, že jenom podepíšu jeden papír a nikdo po mně nebude nic chtít… Následovala spousta společné práce na přípravě jednotlivých kol, ze které budeme mít hromadu krásných vzpomínek. Dětem za to chci moc poděkovat.  

Pavlína, stejně jako všechny ostatní finalistky, je báječná učitelka a skvělá ženská, která má děti fakt moc ráda. Vzkázal bych jí, ať si naplno užije vše dobré, co jí titul Zlaté Ámosky přinese. Bude to i fůra starostí a povinností, takže bych jí ještě přál, aby jí zbylo stále dost energie pro její děti a pro práci, kterou pro ně na Šumavě dělá.

PSALI JSME: Pedagogové oslaví dnešní Den učitelů protestem i soutěží. Své želízko v ohni má i Vysočina 

Máte za sebou finále. Jak jste si ho užil?

Byl to fantastický zážitek. Děti vytvořily bouřlivou atmosféru, báječně nás podporovaly. Všichni finalisté jsme z toho teď nabytí energií. Organizátoři soutěže i porotci jsou velmi příjemní lidé, takže se vše neslo v přátelské a pozitivní náladě. Na začátku jsem měl trochu strach, že na mě padne nervozita, ale díky té skvělé podpoře diváků jsem si každou disciplínu užíval víc a víc.

Jak probíhaly přípravy na samotné finále?

Od organizátorů jsme dostali seznam čtyř úkolů, které bylo potřeba si nachystat. Nejhorší bylo prvních několik dní přemýšlení a hledání nápadů. Když už jsme ale vymysleli, jak zhruba by mohly jednotlivé disciplíny vypadat, stala se z přípravy velmi příjemná a zábavná práce.

Co pro vás bylo nejtěžší? Myslím, jaká disciplína, kterých tam bylo hned několik.

Nejtěžší bylo vymyslet, co a jak ze svého oboru naučím děti v sále během jedné minuty tak, aby na to nikdy nezapomněly. Nakonec jsem si vytvořil učební pomůcku na trojúhelníky, kterou teď budu rád používat v hodinách a vždy přihodím k dobrému trochu vyprávění, jak jsem ji poprvé použil při finále Zlatého Ámose.

Co vám přišlo naopak nejsnadnější? Jakou disciplínu jste si nejvíc užil?

Nejlépe se nám chystalo video, kde měly děti vysvětlit, proč mě do soutěže nominovaly. Každý z mých deváťáků natočil doma krátký úsek. Vzájemně jsme si ta videa posílali a vybírali ta nejpodařenější. Vznikla nám tak hezká zásoba vtipných videí, která si doma často prohlížíme.

Nejvíce jsem si užil společné vystoupení s dětmi. Bylo to veršované povídání s názvem Deváťákův školní rok. Mluvené slovo bylo prokládáno pohybovými vystoupeními a na závěr jsme zpívali naši školní hymnu. To byl asi i můj nejvýraznější zážitek z celého finále. Moje děti to vystoupení zvládly naprosto fantasticky, byl jsem z toho neskutečně nadšený. Jsem rád, že je za to mohu prostřednictvím vašeho média pochválit – Děti, smekám korunu!

Šel byste do Zlatého Ámose znovu?

Když za vámi děti přijdou s takovouto přihláškou, tak to snad ani nejde odmítnout. Už kvůli té nominaci to stojí za to – je sama o sobě vítězstvím. 

Zastavme se ještě chvíli u vaší práce. Jak dlouho učíte na ZŠ Větrný Jeníkov? Je to vaše první působiště?

Ve Větrném Jeníkově učím šest let a jsem na naší škole moc rád. Začínal jsem v Jihlavě na ZŠ Křížová, kde jsem se toho do začátku hodně naučil.

Jaké jsou, podle vás, výhody venkovské školy?
Velkou výhodou je menší počet dětí ve třídách, na každé dítě máte daleko víc času. Taky je fajn, že se s dětmi můžete potkat i jinak, než jen ve škole, máte hodně možností podnikat společné akce a dobře se tak vzájemně poznat. Znáte se i s rodiči, což mnohdy zjednodušuje řešení různých starostí.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Plánování mi moc nejde. Daleko víc se mi daří vycházet z toho, co život zrovna přinese. Pouť anketou Zlatý Ámos je jednou ze skvělých věcí, které se mi teď dějí.