úterý 11. srpna 2020 Zuzana

Lítost a strach z policie jsem u výtržníků neviděl, říká mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč po pátečním útoku na plameňáky

Nejen Jihlavou v posledních dnech otřásl případ zabitého plameňáka z jihlavské zoologické zahrady. Tři chlapci ve věku od šesti do deseti let v pátek 10. března vnikli do vnitřní ubikace ptáků a začali na ně házet klacky a kameny. Jejich útok jeden samec nepřežil, druhý plameňák vyvázl se zraněním. Chlapci po útoku utekli zadním vchodem, nedaleko je pak chytili městští strážníci.

Pět dní po tomto činu jsme krátce vyzpovídali mluvčího jihlavské zoo Martina Maláče. Zajímal nás stav druhého plameňáka, reakce malých útočníků po dopadení policií nebo třeba, jak to bude s bezpečností v jihlavské zoo v budoucnu, aby se podobným útokům co nejvíce předešlo.

Mluvil někdo z vašich zaměstnanců bezprostředně po útoku chlapců s některým z nich, při jejich dopadení? Nebo mluvili jen s policií? Pokud ano, projevovali nějakou lítost nad tím, co udělali? 

Vzhledem k tomu, že byli někteří naši zaměstnanci nápomocni dopadení pachatelů, kdy kromě kamer ve městě využívala městská policie i navigaci našich zaměstnanců po telefonu, kdy sdělovali, kterým směrem se v Heulosu chlapci vydávají, protože je z areálu zoo dobře viděli. Zároveň se na místo jejich zadržení vypravili i se zabitým plameňákem. Toho už jsem byl přítomen i já osobně. S chlapci jsme nemluvili, viděli jsme je z povzdálí, v rukou policie, kdy na ně i někdo z našich zaměstnanců rozzlobeně mával ubitým plameňákem, aby viděli, co způsobili. Po pravdě, lítost jsem u nich nezpozoroval, stejně jako nějaký velký strach nebo respekt z policie.

Jak je na tom aktuálně druhý plameňák, který byl také zraněný? 

Druhý plameňák, který je pohmožděný,  byl na dálku v pátek prohlédnut veterinářem a zoology, kteří se po dohodě s ním rozhodli, že ho nechají v hejnu. Kdybychom ho oddělili od hejna a dávali mu na poraněnou nohu dlahu, nebo s ním nějak dále manipulovali, asi by se zhmožděnina hojila lépe, ale pták by další stres už nemusel přežít a pošel by jeho přímým následkem. Proto jsme se rozhodli nechat ho v kolonii a dát mu šanci, aby se z toho dostal sám. V současnosti to s ním vypadá lépe. Sice kulhá, ale vy padá to, že je již mimo ohrožení života.

Dokážete vyčíslit hodnotu ubitého plameňáka?

Hodnota ubitého plameňáka by se dala vyčíslit jednak finančně, což je složité, protože plameňáci, tím že žijí v hejnech, v zoo většinou zůstávají, pokud nejdou bezplatnou výměnou, nebo darem jiné zoologické zahradě, což je standard ve všech evropských zoo. Do soukromých chovů se tito ptáci až na naprosté výjimky neprodávají. Na druhou stranu, dle informací od některých soukromých chovatelů, se tržní cena pohybuje kolem 1000 - 1500 euro za mládě. Cena chovného kusu, zvláště tahle starého a zkušeného, by byla minimálně dvojnásobná, na druhou stranu takového ptáka by nikdo ani zoo ani soukromník nikdy neprodal.

Chovatelská cena pro nás je pak nevyčíslitelná. Mrtvý plameňák byl samec, pocházející přímo z Afriky z odchovu v lidské péči od divokých rodičů. Do Zoo Jihlava přišel v roce 2001 a od té doby byl prokazatelně otcem osmi mláďat. Tím pádem už to bylo asi šestnáctileté zvíře s velkými zkušenostmi, co se týče odchovu mláďat. Navíc byl stále velice mladý, vzhledem k tomu, že plameňáci se běžně dožívají věku 30 - 40 roků, ale nejstarší plameňáci v lidské péči se dožili až kolem sedmdesáti či osmdesáti let. A samozřejmě pro chovatele je to i trochu ztráta jako někoho z rodiny, protože s plameňáky jsou v kontaktu každý den a často některé z nich znají od mláďat.

ČTĚTE TAKÉ: Tři chlapci v jihlavské zoo klacky a kameny zabili plameňáka, chytili je městští strážníci 

Chystáte v jihlavské zoo nějaká nová bezpečnostní opatření? 

Samozřejmě uvažujeme o zvýšení bezpečnostních opatření, včetně třeba posílení kamerového systému v areálu, v minulosti jsme i jednali s městskou policií a Magistrátem města Jihlava o propojení systémů a k těmto jednáním se určitě vrátíme. Na druhou stranu nechceme jednat zbrkle, aby nákup drahé techniky nebyl jen laciným gestem, ale skutečně funkčním a dlouhodobým systémem. Dále musíme prověřit a zkonzultovat i to, jak, kde a co budeme smět natáčet, jak a zda uchovávat záznam, protože narozdíl od výtržníků, my zákon dodržovat musíme vždycky a přinese to pro nás nemalou finanční a časovou zátěž.

Co se týká zlepšení, nebo zvýšení jak vnějšího oplocení zoo, tak jednotlivých expozic, na které se novináři také často ptají, tak musím říci, že už z povahy naší instituce jsme zoo, a ne vězení, tudíž toto řešení není na místě. Oplocení areálu zoo je dostatečné, kontrolované a akorát vysoké. Na druhou stranu sebevyšší plot by nezabránil, aby se do něj někdo prostříhal nebo ho přelezl. Oplocení expozic se zvířaty je pak vždy kompromisem, aby bylo vhodné a bezpečné pro zvířata i pro návštěvníky a skýtalo obojím dobrý rozhled a výhled. V tomto případě bych rád i podotknul, že nechceme ustupovat a nechat se zahnat do kouta ojedinělými případy vandalismu a výtržnictví a třeba zvyšovat bariéry a znemožňovat výhled na zvířata kvůli třem neukázněným vandalům a kvůli tomu dalším, cca 300 000 slušným návštěvníkům, kteří za rok naši zoo navštíví, znepříjemňovat pohled na zvířata a pobyt v zoo.

Foto Zoologická zahrada Jihlava, Lenka Dvořáková

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.