Pracovní povinnosti mě dnes zavály mimo Jihlavu, po cestě zpět jsem se proto stavila na oběd do Rantířova. Do Jihlavy je to odtud kousek, určitě bych hlady neumřela, ale prý musím, dle doporučení kamarádky, jejich vepřové koleno zkusit, takže jdu do toho.
Je 11:45 a my s kamarádkou vcházíme do restaurace. Je tu celkem plno, je vidět, že lidé jsou zvyklí sem jezdit na obědy, i když je Rantířov kousek od Jihlavy. Vybíráme místo, ujme se nás milá, upovídaná servírka. Od ní se dozvídáme, že základ jejich polední nabídky se pravidelně opakuje. V úterý nabízí žebra, každou středu - tedy dnes - kolena, čtvrtky patří kuřecímu masu a pátky jsou řízkové. Dnes je to tedy nejen o vepřovém kolenu, ale na mém výběru to nic nemění. Na ostatní jídla z lístku nemám chuť a volím vepřové koleno se zelím a dvěma druhy knedlíků. A polévku volím celerovou.
Za šest minut nám na stole zavoní celerový krém. Mám ráda polévku z misky, přesně tak mi ji přinesou. Takže hned na začátku jsem spokojená. Krémová je tak akorát, vyhovuje mi i její dochucení. Moc příjemně voní. Objednala jsem si menší porci, i tak mám ale co dělat, abych ji snědla.
Pečené koleno s knedlíkem vypadá na první pohled velmi lákavě. Je to tedy obří porce, předem odhaduji, že to všechno nesním. Uvítala bych více šťávy na knedlících a také, kdyby byly domácí. Masa je fakt hodně, zelí spíše sladší, což mi vyhovuje.
Je 12:19, máme snědeno, tedy ne vše, porce kolena byla opravdu obrovská. Říkáme si o placení. To přijde do pěti minut. U Golema lze platit pouze v hotovosti.
Rantířovskou restauraci opouštíme ve 12:28. Dnešní oběd zabral celkem 43 minut.
Příjemné prostředí ve venkovském stylu, poctivá česká kuchyně, příjemná a vtipná obsluha, žádné zbytečné prodlevy, sympatické ceny.
Docela suché a kupované knedlíky.
1- (hodnoceno jako ve škole)
Další díly gastroseriálu čtěte ZDE.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
