Podnikatelé na Vysočině nemusí zoufat. Svoje ztráty mohou nárokovat u státu

V registru ekonomických subjektů (RES) bylo k 31. 12. 2019 evidováno celkem 114 721 subjektů se sídlem v Kraji Vysočina, což je v našem půlmilionovém kraji tedy přibližně každý pátý obyvatel. Z hlediska převažující činnosti na Vysočině nejvíce osob podniká v obchodě, ubytování a stravování. A právě toto jsou obory, které jsou nejvíce postiženy vyhlášeným nouzovým stavem a stále se stupňujícími omezeními.

„Restriktivní opatření proti šíření koronaviru budou trvat minimálně ještě měsíc,“ uvedl na tiskové konferenci vlády předseda Ústředního krizového štábu Romana Prymula. Pravděpodobně však budou trvat minimálně do konce dubna.

Z tohoto důvodu zaměstnavatelé vítají návrh podpory firem postižených koronavirem až bilionem korun, ale hlavně žádají rychlé přijetí programu kompenzace náhrad mezd. První úlevy podnikatelům představilo ministerstvo financí po názvem „Liberační daňový balíček“ a v neděli jej schválila vláda. Mezi hlavní opatření patří plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy první termín je 1. dubna, nebo prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH.

Úvěr splatný do dvou let

Sliby vlády však evidentně podnikatelům nestačí. „Úřadům práce se hlásí pracovníci restaurací, služeb a cestovního ruchu,“ sdělila ve středu mluvčí úřadu Kateřina Beránková. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se pak nechala slyšet, že zvažuje kvůli dopadům koronaviru odpuštění sociálních odvodů živnostníkům. Případný výpadek odvodů od března do června by činil 13 miliard korun.

Ministerstva již připravila program půjček pro postižené podnikatele. Na takzvaný program COVID však nedosáhne každý. Minimální výše úvěru je 500 tisíc korun a je to pořád úvěr, který musí firma splatit. A má na to „jen“ dva roky, tedy minimální splátka činí přes 20 tisíc měsíčně. Pro drobné podnikatele tedy nedosažitelné a nereálné.

Stojí proto za to, nastudovat zákon č. 240/2000 Sb. neboli zákon o krizovém řízení, který má „jen“ 42 paragrafů, a patří tedy k těm kratším zákonům. A co je pro podnikatele a firmy v tuto dobu zásadní, obsahuje i ustanovení řešící náhradu škody. Konkrétně jde o § 36 - Náhrada škody. Píše se zde, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.

Nezapomínejte dokumentovat nárokované škody 

Co tedy těch 115 tisíc podnikatelů na Vysočině má dělat? I zde je to již popsáno v zákoně. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů má uplatnit právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla. Naštěstí pro podnikatele právo na odškodění zaniká až po 5 letech od vzniku škody. Je důležité zmínit, že všechny nárokované škody je třeba mít zdokumentované.

Podle formulace zákona mají podnikatelé nárok nejen na přímo způsobenou škodu, tedy na zkažené a prošlé zboží (například již nakoupené suroviny pro restaurace), ale navíc i na ušlý zisk (například kadeřnice, která musela zavřít svou provozovnu). Zákon ale také říká, že všichni mají prevenční povinnost neboli, že se musí snažit možnou škodu zmírnit. Kolik tedy tato krizová situace bude náš stát skutečně stát, se ukáže až po pěti letech.