Počasí dnes23 °C, zítra28 °C
Čtvrtek 20. června 2024  |  Svátek má Květa
Bez reklam

Extrémních jevů přibývá. Lidé by si měli uvědomit, že počasí ví, co dělá, říká pozorovatel Petr Janoušek z Jihlavy

Počasí. Téma, které nikdy nezklame a můžeme o něm mluvit asi s kýmkoliv, třeba i s někým, koho vidíme poprvé v životě. Zároveň je to něco, na co hodně často nadáváme. Buď je moc teplo, moc zima, moc sucho nebo pořád jen prší. O počasí jsem si povídala s naším dalším (Ne)obyčejným, kterým je dobrovolný pozorovatel počasí Petr Janoušek z Jihlavy. O něm se mimo jiné dozvíte, že na počasí nikdy nenadává.

S Petrem Janouškem, kterým se sám nazývá dobrovolným pozorovatelem počasí, protože jinak pracuje na poště, se potkávám přímo u měřicí stanice v Jihlavě – Hruškových Dvorech. Tu člověk jen tak nepřehlédne. Blízko plotu stojí bílá „budka“, která připomíná ptačí budku nebo třeba holubník. „To říká hodně lidí, co jdou kolem. Ptají se, co to tam máme za holubník. Tak jim řekneme, jak se věci mají,“ směje se na začátku našeho povídání Petr Janoušek.

Stanice v Hruškových Dvorech je viditelná na první pohled 

Sedneme si do pergoly u domu, zapnu diktafon, a než mi Petr ukáže jeho „království“, tak mi přiblíží, jak a kdy se ke zkoumání počasí vlastně dostal. „Začal jsem už na základní škole, kdy mě zajímalo počasí, pozoroval jsem ho a zapisoval jsem si ho klasicky do deníčku. Nikdo v rodině mě k tomu nevedl, to čistě já sám. Pak jsem se tomu nevěnoval. A když začaly extrémy v počasí, mám na mysli extrémní změny, tak jsem si říkal, že poprosím Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jestli by mi do Jihlavy nedali nějak přístroj na měření. Dnes jsem v pravidelném kontaktu s profesionálními i dobrovolnými pozorovateli počasí,“ říká Petr.

Na stanici v Jihlavě bývají teploty, stejně jako ve Velkém Meziříčí, většinou nejnižší z celé Vysočiny.

V době jeho začátků Jihlava žádnou měřicí stanici neměla, poslední měření se odehrávalo na stanici u vysílače na bývalé výpadovce na Znojmo. Tam byla budka, tu pak zrušili a přesunuli ji do Hubenova. „No, a Jihlava jako krajské město od té doby žádnou měřicí stanici neměla. Byl jsem v kontaktu s brněnskou pobočkou ČHMÚ. Na začátku mi sem dali klasické manuální měření srážek. To bylo v květnu 2011.“

Lidem z ČHMÚ se místo v Hruškových Dvorech nedaleko čističky líbilo, a to hlavně proto, že se nachází v údolí, kde bývají nejnižší minimální teploty. „A proto sem zkusili dát i automatickou měřicí stanici, tu tady máme od léta 2013. Ta teda měří dodnes, a doufám, že vydrží ještě i další roky. Je to klasická meteorologická stanice, a já jsem klasický dobrovolný pozorovatel pro ČHMÚ.“

Profesinální stanice v ČR

Červená, Dukovany*, Holešov, Cheb, Churáňov, Kocelovice, Kostelní Myslová*, Liberec, Luká, Lysá hora, Pec pod Sněžkou, Plzeň - Mikulka, Praha - Karlov, Praha - Klementinum, Kuchařovice, Přibyslav*, Přimba, Svratouch, Šerák, Temelín, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí

*měřicí stanice, které se nachází v Kraji Vysočina

Zdroj: ČHMÚ 

Takových stanic, jako je ta Petrova, je na Vysočině více. A pak fungují profesionální meteorologické stanice, na Vysočině třeba v Telči nebo Přibyslavi. „Třeba v Košeticích je atmosférická stanice, tam se k tomu pozorují ještě další jevy. Nebo v Náměšti je vojenská meteorologická stanice,“ jmenuje Petr.

K rozhovoru se po chvilce přidá Marie Panáčková, maminka Petrovy partnerky. Ta mu s měřením pomáhá. Je jeho oficiálním „záskokem“ v měření, jak se od nich dozvídám. Marie Panáčková drží v ruce malý notýsek. Tam si zapisuje počasí už více než 10 let.

Deníček, který si Marie Panáčková pro sebe zapisuje už několik let 

„U nás v Hruškových Dvorech měříme přes automatiku a měříme jak teplotu, tak i vlhkost a srážky. A ještě, když se vrátím na začátek, tak jsem si v době, kdy mi sem dali ten manuální srážkoměr, pořídil jednu klasickou meteorologickou budku. Náhodou měli jednu vyřazenou v Peci pod Sněžkou, tak mi ji poslali a mám ji tady. Dnes už to teploty neměří, už se to nepoužívá, jen třeba když přijdou nějaké exkurze, třeba ze školy, novináři nebo třeba malí hasiči, tak abych jim ukázal, jak se to používá,“ vypráví Petr.

Když na profesionální stanici vypadne proud, pak jdou pozorovatelé do manuální stanice do budky a hodnoty odečtou ručně.

Marie Panáčková si do svého deníčku, který má už několikátý v řadě, zapisuje teplotu. „Jsme srážkoměrná stanice, srážky tady měříme jednou denně, ráno, a teplotu dvakrát. Ráno a večer. Teploty si měříme a zapisujeme do deníčku jen pro sebe,“ vysvětluje mi Marie Panáčková.

Petr ji doplňuje s tím, že když teplotu měří třikrát denně, tak pak hodnoty srovnávají s automatem. Většinou tam je rozdíl jeden stupeň, víc ne. „Manuální měření je ale určitě přesnější než automat, přece jen, furt je to nějaká technika,“ říká Janoušek.

Kam jdou naměřená data? 

Všechna data, která jihlavská stanice zaznamená, jdou do sítě ČHMÚ. „Dřív se tvořily měsíční souhrny počasí, teď ČHMÚ jednoho člověka ušetřil a vše se dělá přes počítač. Máme společnou stránku, kam se zapisují všechny jevy, které naměříme. A taky srážky za předchozí den,“ popisuje Petr. Zajímá mě, jestli by ho lákalo pracovat jako profesionální pozorovatel počasí. Přizná, že ano, hned ale posmutní. „Na většině míst se ale šetří a snižují se stavy a přechází se k automatizaci.“

Může vůbec Janoušek a jeho rodina odjet třeba na týdenní dovolenou? „Odjet samozřejmě můžu, stejně jako můj záskok. Měří ale třeba i švagrová, když nikdo jiný nemůže. Třeba když jsme všichni byli na dovolené na Vranově, tak se nahlásila u klimatologů dovolená, a třeba ze tří dnů se udělá průměr. Třeba pátek až neděle. Řešení to samozřejmě má,“ říká Petr s tím, že ke stanici jde on nebo někdo jiný kvůli stavu srážek v zimě v 7:00 a v létě v 8:00.

Nejvyšší a nejnižší naměřená teplota 

Jsme zvyklí, že poslední dobou padají všelijaké rekordy, většinou lidi nejvíc zajímají rekordy teplotní. Petr Janoušek vzpomíná na rok 2012, kdy během manuálního měření na své stanici naměřil přes 37 stupňů Celsia ve stínu. Na opačném pólu stojí jeho vzpomínka z února 2011, kdy bylo na jihlavské stanici rekordních minus 24,2 stupňů. „A určitě za zmínku stojí letošní duben, kdy byly extrémní teploty. Jeden den jsme tu naměřili 26 stupňů,“ připomněl Janoušek.

Co domácí meteostanice? 

A jak se pozorovatel počasí, který spolupracuje s ČHMÚ, dívá na domácí meteostanice, které jsou dnes běžně dostupné a má je řada domácností? „Taky jsem sám jednu doma měl. Třeba u klasické meteostanice platí, že musí být umístěná dál od stromu, dál od baráku. Podobně to je u čidla u těch domácích meteostanic. Často ho lidé dají hned k oknu a jde tam ještě teplo z baráku. Zkoušel jsem čidlo dát do budky a fakt to jakžtakž sedělo. Takže když se správně umístí to čidlo, tak se tomu docela dá věřit. Určitě pro vnitřní měření ano, ale pro venkovní měření tam můžou být odchylky. Určitě je důležité měřit teplotu vždy ve stínu, ne na sluníčku,“ radí Petr.

3. prosince 2023, tedy v době loňské sněhové kalamity, byla celková sněhová pokrývka na stanici v Jihlavě 52 cm.

Určitě se už každému z nás stalo, že jsme třeba na víkend měli nějaké plány, třeba i dlouhodobé, a ty nám pak zcela zhatilo počasí. Ptám se proto Petra, jak poznám, že bude během pár hodin nebo třeba další den pěkné počasí? „Přiznám se, že předpověď mě moc nezajímá. Mě zajímá, co bylo a co je zrovna teď. A taky jsem spíš na ta čísla. Třeba klimatologové moc rádi nevidí, když pozorovatel dělá i předpovědi na další dny. Třeba pan Kovařík, který je v Šindelové na Karlovarsku, tak dělá obojí. Takže když se mě někdo zeptá, jaký bude počasí, tak si vezmu telefon a přečtu mu, jak bude.“

Spolehlivé weby? 

Z webů, které lidé často sledují, může Petr doporučit třeba norský web yr.no a pak samozřejmě web ČHMÚ. Tyto dva weby hodnotí jako spolehlivé. „Dříve bylo počasí stálejší. Dnes je to hodně o těch extrémech, často to média přehání, viz paní Honsová na Nově,“ říká Janoušek.

A co se vlastně děje s daty, která stanice v Jihlavě naměří? „Sledují se rekordy z databáze, komunikuji s médii, hlavně s těmi z Vysočiny. Tam také data využívají. Případně se někdy objeví moje fotky v televizi v předpovědi počasí před zprávami,“ usmívá se Petr. Baví ho i to, když za ním na stanici přijdou třeba děti ze školy nebo školky, vzpomíná i na nedávnou návštěvu malých hasičů z Brtnice. „Děti, kterém sem chodí, bývají už starší. A fakt je to zajímá,“ říká k tomu Panáčková.

Během našeho povídání se obloha zamračila a lehce sprchlo. Když přestalo, tak se jsme se přesunuli k měřicí stanici. Prostor poblíž plotu na pozemku, kde má Petr umístěné přístroje na měření, podle něj rozděluje pomyslná čára. „Tady ta půlka, to je automatická část měření, a tady ta druhá část je manuální.“

Jako první mi Petr ukáže, jak vypadá srážkoměr. „Tady je nálevka, tady je trychtýř, to je na dešťový srážky. Tady se zachytí a naleje se do odměrného válce,“ popisuje. A mě překvapuje, že se výška vodní hladiny stále měří klasicky „postaru“, tedy nalitím do odměrného válce.

Srážkoměr na stanici v Hruškových Dvorech 

V zimě do té nádoby napadne sníh, ten se odnese a nechá se roztát a změří se hladina. A na další den se sem umístí druhá nádoba. V zimě se navíc jednou týdně, jak říká Petr, v pondělí, měří vodní hodnota sněhu. To je údaj pro hydrology kvůli povodním, aby věděli, kolik vody je ve sněhu.

„Když jsou více než čtyři centimetry sněhu, tak se nabere „vzorek“ na třech místech a odměří se. A v sedm hodin ráno se pravítkem měří výška sněhové pokrývky. Pravítko má půl metru,“ vysvětluje Petr a Marie Panáčková mi ten metr ukazuje. Vyndává ho z bílé budky, kterou si řada lidí splete se zmíněnou ptačí budkou. „Budku, kde se měří teplota manuálně, už nemají snad na žádné stanici. Já ji mám hlavně třeba pro školní exkurze, které k nám přijedou, aby děti viděly, jak se dřív manuálně měřilo,“ dodává Petr Janoušek.

Marie Panáčková u budky, která je u pozorovatelů dnes už ojedinělá 

V budce mi Petr ukazuje manuální přístroje, které stanice už v dnešní době nepoužívají. Vidím, jak vypadá třeba maximální teploměr, minimální teploměr, termograf nebo hygrograf. Další informace Petr shrnuje ve videu.

A ještě popisuje čidlo, které nahrazuje přízemní teploměr, který měl dříve na stanici.

Čidlo, které dnes nahrazuje přízemní teploměr 

Dále mě Petr seznamuje s automatickým měřidlem teploty a vlhkosti ve dvou metrech. To je umístěno ve stínítku se žaluzií, aby byla měřena teplota ve stínu. A pak ještě vidím, jak vypadá automatický srážkoměr. A měřič větru, ten má Petr čistě pro svou potřebu. „Jsme tady v údolí, takže tyhle údaje ode mě ústav nechce.“

U přístrojů, které zaznamenávají počasí, se provádí servis. Hlavní je pravidelná kalibrace. „Sem tam chodí na kontrolu, vloni nám měnili kýbl. A kontrolují drátky, jestli nejsou uvolněné,“ odpovídá mi Panáčková.

V den, kdy rozhovor vznikl, v pondělí 20. května, jihlavská stanice naměřila kolem 15. hodiny teplotu 20,5 stupňů Celsia.

A mě ještě zajímá, proč je stanice umístěná zrovna poblíž jejího domu, kde bydlí. „Petr bydlí v Jihlavě v bytovce, a tam se stanice dát nedala. Tak se lidi z ČHMÚ přijeli podívat sem, jestli by jim místo vyhovovalo, kdyby sem dali budku, řekli, že jo, tak ji sem umístili. Já jsem v té době byla už v důchodu, tak jsem Petrovi kývla na to, že mu budu chodit měřit. U teploměru jsem se akorát musela naučit správně odečítat. Vše jsem pochopila docela rychle, není to nic těžkého.“

Zleva: termograf a hygrograf

O stanici jsou informovaní také její dva vnuci, kteří bydlí nedaleko. A Panáčková vzpomíná na jednu z řady úsměvných příhod. „Třeba vnuci, když byli menší, někdy z nálevky, kde se měří srážky, vodu vylili, nebo naopak, když tři dny nepršelo, tak strejdovi nalili vodu, aby měl radost. Tak v ČHMÚ pak údaje museli smazat,“ směje se Marie Panáčková.

Doba i technika jde neustále dopředu, tak se nabízí otázka, jestli i Petr může v budoucnu počítat s nějakou vylepšenou novinkou? „ČHMÚ mi sem, samozřejmě pokud na to budou peníze, možná pořídí váhový srážkoměr. Zváží to, co naprší nebo nasněží,“ odpovídá Petr.

Jak už zaznělo, počasí je mezi lidmi hodně skloňované téma. Proč Petra Janouška vlastně tolik fascinuje? „Je to zvláštní koníček, který tady lidi v Jihlavě moc nezajímá. A jak třeba může někdo začít pozorovat počasí stejně jako já? Kromě chuti a zájmu se na mě lidé mohou obrátit, kdyby se počasí taky chtěli věnovat,“ ujišťuje Janoušek případné další pozorovatele.

„Mám rád extrémy." 

A jaký má pozorovatel počasí nejraději počasí? „Mám nejraději zimu, když padá sníh, a pak i léto. A vlastně i jaro je hezké. Z měsíců prosinec. Mám prostě rád ty extrémy.“

Počasí se v Jihlavě měří přerušovaně zhruba 20 let. Rekordy se evidují na stanicích, které fungují více než 30 let.

„Není špatného počasí, je jen špatného oblečení."

Počasí se většinou nechválí, o to častěji se kritizuje. To potvrzuje i pozorovatel z Jihlavy. Podle něho lidé furt nadávají, když je sucho, když je zima. „Mně je to jedno, když se tomu věnuju, už mi to ani nepřijde. A jak se říká, není špatného počasí, je jen špatného oblečení. Na počasí se snažím nikdy nenadávat. Extrémních jevů přibývá, horká léta, záplavy, loňská sněhová kalamita. Lidé by si měli uvědomit, že počasí ví, co dělá. Mám heslo, že to, jak se chováme k přírodě, se nám vrátí,“ dodal na závěr Petr Janoušek.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Lenka Dvořáková

Štítky rozhovor, počasí, pozorovatel, meteorologie, srážky, teplota, ČHMÚ, Petr Janoušek, (ne)obyčejní, Jihlava, Hruškové Dvory

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Kristýna Růžová

Zajímavý článek taky mě baví počasí a zajímá mě

Pondělí, 27. května 2024, 19:04Odpovědět

Ariana Zabloudilová

Velmi hezky napsaný a zpracovaný článek

Pondělí, 27. května 2024, 19:01Odpovědět

Extrémních jevů přibývá. Lidé by si měli uvědomit, že počasí ví, co dělá, říká pozorovatel Petr Janoušek z Jihlavy | (Ne)obyčejní | Drbna | Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.