DRBNA HISTORIČKA: Německé tanky potěšily půlku Jihlavy, druhou zdrtily

Nemluvilo se o ničem jiném doma, venku, v práci, ve škole. Lidé znejistěli o to víc, že po Jihlavě chodily skupinky nacistů a ordnerů. Už od pohledu vypadali, že se nehodlají s nikým dohadovat. Vykračovali si po městě v dlouhých kožených kabátech, kloboucích a šel z nich strach. Zdravili zdviženou pravicí. Chovali se panovačně a vyvolávali německá hesla. Ulicemi znělo „Ein Volk, ein Reich, ein Führer!“ což znamená Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce. A skutečný Vůdce v říši nelenil.

„Již od roku 1933 se zraky Němců upíraly k Německu, kde Adolf Hitler připravoval revanš. Jeho nacionálně-socialistická strana měla svoji pobočku i v ČSR a vedl ji Henlain. Němci tušili svoji chvíli a naprosto ztráceli smysl pro ostatní věci. I katolíci,“ uvedl duchovní Oldřich Med z jihlavské farnosti sv. Jakuba.

„Jihlavané měli odůvodněný strach a místní nacisté pozorně sledovali mezinárodní situaci. Veřejnost měla jasno po projevu Adolfa Hitlera 8. března, že Československo bude brzy vojensky obsazeno,“ vysvětlil jihlavský historik Zdeněk Jaroš.

Němci přijeli po čerstvém sněhu ještě za tmy

A skutečně německá válečná mašinérie zařídila, že ve středu 15. března 1939 před třetí hodinou ranní dostávají všechny české vojenské i policejní jednotky rozkaz neklást odpor přijíždějícím nacistickým ozbrojeným jednotkám. Ty se od noci probíjely sněhovou záplavou od Slavonic a blížily se k Jihlavě.

Jihlavané měli před sebou v den okupace ještě dvě tři hodiny klidného spánku, ale jihlavští ordneři už pobíhali po čerstvém sněhu. Ještě za tmy vtrhli na policejní ředitelství, kde zabavili zbraně. Pak obsadili radnici, poštu, nádraží, plynárnu, elektrárnu a vodárnu. Také vojáci Česko-Slovenské armády byli ještě před devátou hodinou odzbrojeni.

Jihlavané české národnosti toho dne drželi od rána smutek. Německá strana naopak slavila. Na náměstí a v okolních ulicích vlály červeno – bílo černé prapory s hákovým křížem. Radostný křik a volání plnily prostor pod zataženou oblohou. Sněžilo a němečtí spoluobčané mávali vlaječkami s hákovými kříži. Jásali, objímali se a čekali na příjezd prvních obrněných vozidel. A skutečně, po deváté hodině přijela do houstnoucí atmosféry na náměstí první vozidla 4. pancéřové divize a SS-standardy Deutschland. V průběhu několika hodin pak lehké tanky, obrněné kolové i pásové transportéry a nákladní automobily.

Německá okupace. Speciální obrněnec projíždí na západní straně jihlavského náměstí před davy zvědavých Jihlavanů. Reprofoto: Poskytl Stanislav Jelínek

Němci slavili doma i v úřadech. Doma ženy napekly koláče a na náměstí přinášely německým vojákům v konvích a termoskách polévku, čaj. Muži nalévali soukmenovcům v uniformách schnaps neboli kořalku a kdo měl, mával praporky s hákovým křížem. Nadšení začalo opadávat až po poledni. Všude v centru parkovala obrněná vozidla. Nová přijížděla, jiná odjížděla směrem do Čech.

Před 20. hodinou se v Jihlavě objevila zvláštní skupina gestapa, která ještě odpoledne v Brně obsazovala policejní ředitelství, telefonní ústřednu, sídlo rozhlasu a další strategická místa.  Příslušníci gestapa téže noci v Jihlavě bušili na dveře domů a bytů a odváděli osoby, které někdo krátce předtím udal.

„Jihlava se stala součástí třetí říše jako Protektorat Böhmen und Mähren.  Nastala tvrdá germanizace se zatýkáním českých politických, hospodářských i duchovních špiček. Všechno směřovalo k totálnímu poněmčení města. Pomáhaly tomu i velké vojenské přehlídky a parády, kde se scházeli často nejvyšší představitelé Třetí říše, například K. H. Frank či Seysse-Inquart,“ upozornil historik Jaroš.