Úterý 6. 5. 2025 | Svátek má Radoslav
Konec války a osvobození Jihlavy byly nejvýznamnější události v novodobé historii města. Lidé na Jihlavsku cítili konec války. Musí přijít co nevidět, říkali všichni. Jenom se nevědělo, odkud přijde. Zda se ve městě objeví Rusové, nebo se ze vzduchu snesou Američané. Nebo odněkud přijede silná německá jednotka a rozpoutá běsnění. Nikdo nic nevěděl a Jihlavané měli strach vystrčit nos ze dveří. Rodiče drželi děti doma pod zámkem. Mladé ženy a dívky děsilo pouhé pomyšlení, že by se najednou ocitly mezi četou vojáků, jedno v jaké uniformě.
Strach začátkem května 1945 opanoval Jihlavu o to víc, že v ulicích, na náměstí, ale i v okrajových částech se pohybovalo na tisíc pět set ozbrojených mužů německé armády, jednotek SS, domobrany a policie. Ve městech a vesnicích v okolí obyvatelé utíkali schovat se do bezpečí, jen co zahlédli německé uniformy. „Němci byli ostražití a zjevně měli strach, že odněkud přilítne kulka. Zničehonic se na cestách mezi domy či chalupami někde vynořily německé helmy a to jsme potom ani nešpitli,“ připomněl dnes devadesátiletý Jiří Nosek z Jihlavy.
Tisíce Němců v menších jednotkách i nesourodých formacích hledaly nejkratší cestu na západ do amerického zajetí. Někteří na potkání stříleli po všem živém. K tomu po všech silnicích Jihlavska od asfaltek po prašné venkovských cesty křižovaly desítky menších kolon vojenských vozidel včetně tanků a obrněných transportérů.
Jiří Nosek jako dvanáctiletý kluk zažil v Jihlavě s maminkou na návštěvě u strýce strach o život na úprku před bombardováním. Policisté naštěstí lidi z náměstí nahnali do podzemí Jihlavské radnice. Nejednou zažil blízkost smrti. „Kousíček od Stonařova v polích sedlák chytil Němce z autokolony, která po nás střílela. Sedlák jel s koňmi domů do sousedního Žatce a Němec na kole se ho ptal na cestu do Slavonic. Utíkal do Rakouska. Servali se a sedlák Němce zdolal, svázal a dovezl četníkům do Urbanova. Tam ho vyšetřovali na naší staré faře a pak ho zastřelili. Všichni byli vyděšení, Němci utíkali, čekalo se na Rusy a nikdo nevěděl, co s tělem. Nakonec sousedé vykopali hrob a Němce pohřbili,“ popsal hrůzné události Jiří Nosek.
Po 5. hodině ráno 9. května 1945 přijíždí do Jihlavy první čtyři sovětské tanky. Tři z nich se podařilo zákeřnou střelbou ze zálohy německým tankistům zničit u jihlavského hřbitova. Smrt v nich našlo šest ruských vojáků a dva jejich mladí nadšení průvodci z řad civilního obyvatelstva.
O život šlo všude ve městech a obcích na Jihlavsku. Stejně tak jako 9. května v Dobroníně: „Ráno ujíždějí německé tanky a auta po okresní silnici z Polné do Štoků na tzv. říšskou silnici z Jihlavy do Prahy. V 9 hodin nad obcí přelétává několik sovětských letadel, která střílejí po ustupujících německých vojácích. Je také ostřelováno železniční nádraží, ale bez větších škod. Místní hasičské družstvo odjíždí do Polné hasit hořící domy. V 11 hodin se u Polné objevuje první sovětský tank a hned za ním další. Radost občanů nebere konce. Přijíždějí i vojáci rumunské armády na koních. Prostor mezi železnicí a silnicí ke Štokům se stává vojenským táborem,“ informoval místní zpravodaj.
Zdaleka ne všechny střety končily šťastně: „Den před koncem války, 8. května kolem 21. hodiny shazovalo několik ruských bojových letadel zápalné bomby nad jižní částí města, zvané Na Slunci. Poblíž kapličky byla zasažena německá hospoda přímo u znojemské silnice. Vynášeli tam popálené z okolních domů. Obětí byla též mladá německá žena či děvče. Pan doktor vzpomínal, že ji zaopatřoval v nemocnici, kde zemřela na těžké popáleniny,“ připomněl ve svém Svědectví Mezi dvěma totalitami jihlavský farář Antonín Vokáč. Jinde uvádí podrobnosti z pohřbu vojáků Wehrmachtu ze dne 10. dubna 1945, kdy těsně před půlnocí došlo k partyzánskému útoku na železniční most v Heleníně a ke zničení vojenského německého transportu. „Vyhození železničního mostu u Helenína partyzány skupiny Jermak a příslušníky odbojové skupiny z Luk nad Jihlavou byla největší diverzní akce na železnici v českých zemích,“ potvrdil svého času jihlavský historik Zdeněk Jaroš.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
