Ne 16. 8. 2026Jáchym

Historička

Památeční focení zaměstnanců rakousko-uherské státní dráhy s manželkami a dětmi na vlakovém nádraží Jihlava město. Kolem roku 1900 mezi pracovníky dráhy velmi populární akce.Společnost

DRBNA HISTORIČKA: Vlak z Jihlavy vítalo hřmění výstřelů a volání Sláva!

Bylo nebylo. Ale spíš bylo. Jaro před 155 lety Jihlavany vyvádělo z míry technickými novinkami, které se najednou zničehonic objevily. Nebyly všechny takové, že by je Jihlavané přijali s radostí.

Jihlavské náměstí dopoledne 15. března 1939. Žena přinesla německým vojákům něco pro zahřátí.Společnost

DRBNA HISTORIČKA: Německé tanky potěšily půlku Jihlavy, druhou zdrtily

Je tomu právě 87 let. Jaro v březnu 1939 pomalu ťukalo na dveře, přesto se v Jihlavě málokdo cítil dobře. Staří, mladí, Němci, Češi, dělníci, úředníci, mámy i tátové od rodin žili ve strachu z války. Co kdyby přece?

Historická fotografie představuje pravděpodobně pánský pokojík domu snad přímo v Jihlavě s malými kachlovými kamnySpolečnost

DRBNA HISTORIČKA: Staří Jihlavané měli v zimě jistotu. Kachlová kamna

Zima, mráz, za okny vítr prohání sněhové vločky. Počasí, že by ani psa nevyhnal, říkávala babička maminky. A k tomu hvízdá meluzína v komíně. Nic nám to nevadí, neboť v kamnech praská a doma máme teplíčko jako v pokojíčku.

Ženy odcházejí domů. Konec pracovní směny v jihlavské tabákové továrně v Havlíčkově ulici. Snímek před rokem 1918Společnost

DRBNA HISTORIČKA: Malá tabáková výprava do jihlavské minulosti

Bylo nebylo, ale vlastě bylo. Kouření bylo před sto lety mezi lidmi velmi oblíbené a málokterý muž nekouřil. „Je libo si zakouřit? Doutníček, viržinku, cigaretku? Nebo si zapukat z fajfky či protáhnout nos šňupavým tabákem? Kouří politici, lékaři, umělci a dělník by si život bez cigarety nedovedl představit,“ řekl před rovnými sto lety v únoru 1926 novinářům inspektor a vedoucí ekonom Továrny na tabák v Jihlavě František Mottl.

Jihlavané využívali v minulosti k bruslení i malý rybníček pod psychiatrickou léčebnouSpolečnost

DRBNA HISTORIČKA: To bychom se divili, jak bruslili Jihlavané před třičtvrtě stoletím

Kdo na vlastní kůži neokusil, jak zrádně a nevyzpytatelně se umí chovat led na kluzišti? Takových lidí je málo. Ba dokonce lze konstatovat, že mezi Jihlavany snad takoví nejsou, neboť město má bohatou hokejovou historii a jeho obyvatelé mají k bruslení blízko i v současnosti. Potvrzuje to i kruhové kluziště kolem morového sloupu na Masarykově náměstí. Právě jeho ledová plocha pomáhá i malým školákům vyzkoušet si, jaké je to stát poprvé na bruslích.

Jihlavané využívali v minulosti k zimním radovánkám další malý rybníček východně od Koňského rybníkaSpolečnost

DRBNA HISTORIČKA: Honvéd srazil bruslařku v klobouku a vojáci běželi pro šavle

Uhodily mrazy. Jsme-li trochu dobrodruzi a máme rádi pohyb, můžeme si vzít teplé prádlo a vyrazit někam k rybníku. A ejhle, pokud nenachumelilo, překvapí nás ledová plocha jako sklo.

Karikatura silvestrovských oslav na jihlavském rynku kolem roku 1900. Kolorované pohlednice s různými náměty i texty se těšily velkému zájmu JihlavanůSpolečnost

DRBNA HISTORIČKA: Silvestrovská výprava ke starým Jihlavanům. Byli přátelští, někdy kořalové

Jen hodiny nás dělí od Silvestra. Už dopředu víme, že to bude veselý den, kdy se člověk od rána baví, směje, prozpěvuje si, popíjí s přáteli a všechno bere vesele. Jenže někdo má smůlu a zrovna poslední den v roce sedne na lep poťouchlíkovi. Takový více či méně nečestný člověk nám něco povídá, vodí nás za nos a dělá si z nás šoufky, aby se nám za rohem hihňal do očí za našimi zády.

Trolejbusová zastávka uprostřed Masarykova náměstí kolem roku 1960.Doprava

DRBNA HISTORIČKA: V trolejbusech v Jihlavě se kouřilo, jízda stála padesátník

Nejspíš žádný dnešní Jihlavan si nepřipustí, že trolejbusy městem nejezdí odjakživa. Sem, tam, křížem krážem přes celé město a zase zpátky. Připomeňme, že lidská paměť je krátká a dnes sotva kdo pamatuje časy, kdy se v trolejbusech mohlo kouřit. A že když byl vůz obsazen, průvodčí měl povinnost vyzvánět a hlasitým voláním upozorňovat cestující, že trolejbus má plno. Smolaři na chodníku si museli počkat deset minut na další spoj. Taková byla doba.

Dokončena hrubá stavba Legiodomu. Rok 1923. Foto: Poskytl Stanislav JelínekSpolečnost

DRBNA HISTORIČKA: Ráno trubač zatroubil slavnostní budíček a Legiodům otevřel brány

Každý Jihlavan ví, kde se dá najít impozantní starosvětská budova Legiodomu. Dobře ji dnes znají milovníci zlatavého moku, který se čepuje právě ve zmiňovaném objektu ve Smíchovské restauraci s vchodem z Fritzovy ulice. Ovšem z dnešních Jihlavanů málokdo ví, že 14. prosince to bude na den přesně 101 let od slavnostního otevření Legionářského domu v roce 1924.

Hotel se pyšnil největším a nejkrásnějším sálem ve městě, kde se konaly koncerty, plesy, divadelní představení a mnohé další kulturní a společenské akce. Foto: Poskytl Stanislav JelínekKultura

DRBNA HISTORIČKA: Dělnický dům pamatuje Mahlera, komunisty, poštu i odvody na vojnu

Dělnický dům berou lidé odjakživa jako jednu z nejvýznamnějších staveb novodobé historie města. Pro pamětníky, privátní badatele a zejména milovníky staré Jihlavy je místem, kde se odehrávaly mnohé důležité, zajímavé a čas od času i výjimečné události.

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Jeden souboj a čtrnáctiletý fotbalista si přetrhl kolenní vaz. Pomohla tkáňová bankaZdraví

Jeden souboj a čtrnáctiletý fotbalista si přetrhl kolenní vaz. Pomohla tkáňová banka

Jeden souboj o míč změnil plány čtrnáctiletého fotbalisty ze Žďárska na celou sezonu. Při zápase si přetrhl křížový vaz. Při podobných operacích se nejčastěji využívá pacientova vlastní šlacha, tentokrát však pomohl šlachový transplantát od dárce z Národního centra tkání a buněk.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook