JAKO LIČI: Jak vypadá nákup silonek tělové barvy, když jste míšenka?
Jmenuju se Tereza, jsem míšenka a jsem adoptovaná. V české společnosti si připadám tak trochu jako liči. Podobně jako banánové děti, které se narodily vietnamským rodičům, ale vyrostly v Evropě, se i já cítím uvnitř bílá, ale na povrchu vypadám prostě jinak. Rozhodla jsem se psát o svých zkušenostech s tím, jak se s touhle nálepkou v České republice žije. V dalším příběhu se podíváme na nákup silonek tělové barvy.
Tereza je adoptovaná míšenka narozená v Česku. Rozhodla se svoje zážitky sepisovat a sdílet na stránkách Jako liči. Její příběhy najdou čtenáři také na Drbně v podobě blogu.„Strčte si tam ručku, ať vidíte, jak.. ehm.. ladí“
„Dobrý den, potřebovala bych jedny lepší silonky, ale prosím vás, máte i nějaké tmavší?“ ptám se prodavačky.
„Hezký den, jasně, máme kouřové, hnědé nebo černé,“ odpovídá sympatická paní za pultem.
„Potřebuju tělové, ale tmavší odstín,“ vysvětluji.
„Jako opálené?“ ptá se paní prodavačka, která už očividně tančí po velmi tenkém ledě. Precizně vybírá obraty, aby se nemusela dotknout faktu, že před ní stojí míšenka, která si musí odbýt svou adolescentní zkušenost zvanou taneční.
„No, tak nějak opálené, jako jsem já,“ říkám a už pomalu začínám dusit smích, protože paní prodavačku znám už dlouho – prodala mi několikery boty, ale tam odstín řešit nemusela.
„Aha, ehm.. podíváme se, co tady máme,“ prohlásila a vytasila několik odstínů silonek, z nichž by si možná vybrala i Oprah. Na našem maloměstě tomu dávám palec hore a neřeším, jestli je za tím skutečná světovost nebo jen kvalitní solárko za rohem.
„Strčte si tam ručku, ať vidíte, jak.. ehm.. ladí,“ radí prodavačka.
Michelle Obamová punčochy taky nenosí
Strčila jsem ručku, zcenila, jak ladí a vzala rovnou dvoje. K nim navrch ještě jedny kouřové a jedny černé. Tak trochu proto, aby se mohla paní prodavačka zase volně nadechnout, když se ptala na pro ni mnohem bezpečnější oblast výběru dámského zboží, a to zda se zesíleným sedem, nebo bez. Ten totiž ručkou testovat nemusím.
Já jsem si zanedluho taky oddychla, když jsem zjistila, že podle etikety nemusí ženy etnického vzhledu nosit tělové punčochy. Jestli je to stoprocentní pravda nevim, ale Michelle Obamová je taky nenosí, a to je pro mě rozhodující. To je fajn! Když si totiž nestrčím ručku, jestli ladí a seknu se s odstínem, vypadá to, jako bych si půjčila nohy od figuríny z Háemka.
