NA ROZTRHÁNÍ: Červen - na dovolenou jedem!

Maťour je skvělé dítě, které má momentálně období napodobování. Takže každé ráno, když jsme spolu v koupelně a já se nenápadně skloním nad mísu a odkašlu si, tak na mě kouká a kašle taky. To je vám taková prča!

Ale pojďme na to důležitější, co se událo za posledních pár dní. Jak už jsem psala, nacházíme se s Pepinou právě v sedmém měsíci a vzhledem k tomu, že jsme s Matesem rodili dříve (v osmém měsíci), tak mám od mého milovaného manžela povoleno, že na dovolenou a delší výjezdy můžu vyjet nejpozději v červnu a pak prý: Doma budu! :( A taky si mám už konečně zabalit tašku do porodnice a nezajímá ho, že je to brzy! Já ho miluju, chudák, z našeho prvního porodu má zafixováno jako nejhorší zážitek to, že mně musel sbalit tašku do porodnice.

Pořád o tom tak kolem a dokola mluvím, tak se příště můžete těšit na naše zážitky z prvního porodu, abychom si tak trošku připomněli a zopákli si vše důležité na náš druhý porod. Souhlasíte? Ale teď už k aktivitám dnešních dní.

Středa 8. června: Jupí, jupí, jupí! Dnes je první den naší letošní rodinné dovolené. Zbyňďour loni dostal v práci pobytový poukaz na dovolenou ve vytipovaných hotelech, a tak je třeba toho využít, přeci to nenecháme propadnout, že? A tak jsme vybrali hotel ve Františkových Lázních.

Jó, cesta je to z Jihlavy daleká, ale za tři hodiny jsme v Karlových Varech a hledáme nějakou zajímavou restauraci na oběd. Mates byl zlatej, skoro celou cestu prospal, a tak teď musí dostat odměnu a mamka s taťkou taky. Zaparkovali jsme tak šikovně, že jsme objevili výbornou řízkovou restauraci. A nevím, jak vy, ale my když jsme na dovolené, tak se oddáváme gurmánským zážitkům a prostě žerem. :-) Fakt jsme si pošmákli. Po výborném obědě jsme se šli vyfotit před ten velkej hotel, kdy bývá filmový festival, abychom měli taky nějakou památku a na chvíli se „bongonoládovat“ po kolonádě. Maťour nás opět překvapil a celou cestu, když viděl holuby (ty u nás nemáme), tak si vždycky v kočáře stoupnul a začal hlasitě štěkat, až se lidé otáčeli. Asi si říkali, co ho to učíme za blbosti, ale to my ne, to si zase vymyslel sám. :-) Vždyť je to jasný, holub je přeci neskutečně podobnej psovi, to vidí každý, a malé dítě má nárok se splést.

Každopádně, po obědě a procházce nasedáme do auta a přejíždíme do Františkových Lázní. To vám je taková malá dědinka, nic velkýho a náš hotel? Ho, ho, ho… Jedním slovem nádhera. Jen ten recepční byl nějakej divnej a snažil se mě přesvědčit, že náš malý chlapeček prý určitě bude spát s námi na manželské posteli. Tak jsem pána uklidnila, že nápad to opravdu není dobrý. Že v objednávce jsem žádala postýlku, a že naše dítě není zvyklé spát s rodiči a že si jedeme odpočinout, a ne se mačkat na postel. A jestli ví, jak se malé dítě točí, když spí.

Pán byl v šoku, a to jste měli vidět, jak rychle byla postýlka na pokoji. Jo a pokoj, tak takhle velký pokoj jsme snad ještě nikdy neměli, ani náš první společný byt nebyl tak velký, a tak jsme to museli natočit. Teď je hodně in blogovat a natáčet videa, tak jsme taky jedno natočili, ať vás trošku naladím. :-)

Čtvrtek 9. června: Dnes po asi pětihodinové pěší túře (kdy jsme hledali Františka, který zaručuje plodnost a my si to chtěli potvrdit) jsem na hotelu zjistila, že má těhotenská průkazka zůstala doma. No, snad se nic nestane a nebudeme muset navštívit místní nemocnici, hlavně, že to píšou ve všech příručkách a doktor mi to neustále opakuje, že ji mám mít pořád u sebe. Ale tak rodit se nechystám, tak to určitě bez ní zvládneme.

Na odpoledne jsme si domluvili masáž (i já :-) ). Vím, že se masáž v těhotenství moc nedoporučuje, ale domluvili jsme se, že pro mě něco vymyslí, aby nás to neohrozilo. Jako první šel Zbyňďulín na klasickou masáž a hned po něm jsem šla já na aroma masáž.

Nasoukali jsme se do místních županů, nazuli jednorázové pantofle a dostali záchvat smíchu. Ty nugety se na mě nějak podepsaly a z županu mi čouhá holý břicho. Já ho nedopnu! :( No, takto na chodbu nemůžu. Nemusím popisovat to, že se opět dostávám do depresí a o nějaké masáži nechci ani slyšet, ale po deseti minutách uklidňování a vysvětlování od Zbyňdi, že jsem těhotná a že to nemám řešit, jsem se uklidnila, oblékla do tepláků a trička a čekala na masáž.

Mě masíroval chlap (to kdybych věděla, tak si vezmu ladící prádlo, i když s tím břichem nikoho neoslním, že?). Paní provozní nás asi chtěla otestovat, protože Zbyňďulína zase masírovala ženská. Ale nebojte, nic se nestalo, jen to, že to všechno popletli a všechno nám přehodili. Takže já měla klasickou masáž a Zbyňďa jemnou těhotenskou aroma masáž. :-) Já furt čekala, kdy to začne vonět a ono nic  a až jsem přišla na pokoj, tak jsem čuchla k mému muži a hned mi bylo všechno jasné. My ty problémy vysloveně přitahujeme.

Pátek 10. června: Je čas se rozloučit s hotelem a frčet zase domů. V pondělí mám další prohlídku u lékaře, a tak prostě musíme.

Pondělí 13. června: Návštěva gynekologa ve 28. týdnu a standardní prohlídka. Jako vždy, když mám jít na gyndu, si stoupám na váhu (hned ráno, po tom co se vyčůrám a nahá, abych byla co nejlehčí) a padám do mdlob. Ta váha se snad asi spletla, ne? Rychle seskakuju, aby to číslo zmizelo, napočítám do deseti a zkouším to znovu. Hmmm, tak se asi nespletla. To ohromné číslo je tam zase!!!

Za poslední 4 týdny jsem krapet nakynula, celkem o 4,5 kila. To je víc jak kilo za týden. Chápete to? Jóóó, to jsou ty čokoládky a nugetky. Takže můj celkový váhový přírůstek za těhotenství je už 6,5 kila. Po cestě vymýšlím plán, jak mé kynutí vrátím do normálu a jediné, co jsem vymyslela je to, že doktorovi nahlásím o kilo míň a budu doufat, že za další měsíc se tam to kilo nějak ztratí. :-)

Prohlídka je klidná a pohodová, všechno je zase v pohodě. Pepina je čilá, hlavou dolů a váží asi 1,35 kg a má asi 33 cm. Je holka asi o 2-3 týdny větší, tak uvidíme, zda vydržíme až do září, ale při příští návštěvě se ukáže, jak moc se předhání a zda budeme termín porodu upravovat.

Plodové vody mám dostatek a místo v bříšku na ještě jedno mimimo, takže to, že je hlavou dolů, ještě nic neznamená a může se zase otočit nahoru. Já doufám, že nebudeme v těch 10% miminek, co se rodí s hlavičkou nahoře, a hlavou dolů už otočení zůstaneme. Ale to budeme nastopro vědět až při dalších kontrolách.

PŘEDCHOZÍ A NÁSLEDUJÍCÍ DÍLY ČTĚTE zde.