Sobota 11. 7. 2026 | Svátek má Olga
Riziko výskytu středních až těžkých depresivních symptomů je u lidí se základním vzděláním až pětkrát vyšší než už vysokoškoláků a u nezaměstnaných dvanáctkrát vyšší než u lidí se zaměstnáním. Zjistili to vědci z Národního institutu SYRI ve výzkumu s více než 7 tisíc respondentů. Výsledky z České republiky podle institutu potvrzují obdobné výzkumy ze zahraničí.
Ve zkoumaném vzorku populace bylo 86,4 procenta lidí bez příznaků deprese, 10,5 procenta lidí mělo příznaky mírné deprese a 3,1 procenta příznaky střední až těžké deprese. „Bez depresivních symptomů byli zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, se zaměstnáním a vyššími příjmy. Nejvyšší podíl osob s mírnými depresivními poruchami měli naopak lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní nebo v důchodu a s nejnižšími příjmy," uvedla Marie Kuklová ze SYRI.
U lidí se základním vzděláním, bez zaměstnání a s nejnižšími příjmy byl výskyt nejvážnějších depresí zaznamenán v sedmi procentech, v celkové populaci to bylo pouze 3,1 procenta.
Výzkum podle vědců jasně prokázal, že mezi úrovní vzdělání a rizikem výskytu depresí existuje významný vztah. „V porovnání s vysokoškolsky vzdělanými měli lidé se základním vzděláním dvakrát vyšší šanci výskytu mírných depresí. Ještě vyšší rozdíl, téměř pětinásobný, pak byl ve stejných kategoriích vzdělání u středních až těžkých depresivních symptomů. Středoškolsky vzdělaní respondenti měli 2,5krát vyšší šanci středních až závažných depresivních symptomů než jedinci s vysokou školou," doplnila Kuklová.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
